Průzkum: Soudobým dějinám je na školách věnován velký prostor

Dřívější či domnělý odpor k soudobým dějinám v dějepise je dnes překonaný. Ukazuje to výzkum, jehož výsledky dnes Ústav pro studium totalitních režimů představil veřejnosti. Z více než 5000 škol v ČR odpovědělo 1600 učitelů. V rámci průzkumu agentury Factum Invenio odpovídali dějepisáři na otázky týkající se výuky soudobých dějin a ukázalo se, že cítí svou zodpovědnost za formování dětí, vedení školy jim do výuky nijak nezasahuje a soudobým dějinám se učitelé věnují. Učitelé však rovněž vnímají, že informace o historii z médií, z popkultury či z rodiny je pro žáky často důležitější než školní výuka.

Rozšířená představa o tom, že dějepisáři neučí dějiny po roce 1945, sice na části škol může platit, ale jedná se o výjimky. V průměru je období po roce 1945 věnováno 28 vyučovacích hodin, což odpovídá skoro polovině prostoru věnovaného dějepisu v jednom roce. Učitelé také oproti běžnému přesvědčení nemají za cíl výuky memorování/biflování, ale kritické myšlení a vztah žáků k historickému poznání.

Jaroslav Pinkas, vedoucí skupiny vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů k tomu poznamenává: „Kurikulární reformu většina učitelů verbálně odsuzuje. Překvapivě se však cíle výuky, tak jak je vidí učitelé, s cíli kurikulární reformy významně překrývají “. I kvůli nedostatku času nevyužívají učitelé plně potenciálu pomůcek a doprovodných materiálů pro výuku. Je proto nutné nabídnout jim lepší servis v podobě nabídky dalšího, systematického vzdělávání. Kamil Činátl, didaktik z Ústavu a Filosofické fakulty UK, říká: „Chceme oslovovat i učitele, kteří zatím žádným z mnoha desítek seminářů neprošli. Výzkum nám pomůže tyto semináře a také multimediální pomůcky upravit tak, aby výuka soudobých dějin byla co nejefektivnější“.

Z výzkumu také vyplynulo, že učitelé využívají pro přípravu a výuku moderních dějin nejhojněji výstupy z České televize (v 75 %), dále internetových zdrojů (především stránky www.moderni-dejiny.cz), Památníku Terezín a Ústavu pro studium totalitních režimů. Dokumenty, televizní a rozhlasové pořady patří také mezi tři nejvíce využívané výukové materiály, společně s pracovními listy a odbornými knihami.

„Česká televize dává historické tematice velký prostor, především ve svých dokumentárních a publicistických pořadech a věnuje velkou pozornost jejich zpracování a kritériím kvality a přínosu široké veřejnosti. Výsledky výzkumu nás v tomto ohledu těší a zároveň je bereme jako závazek plnit tuto službu veřejnosti i do budoucna,“ říká ředitel programu České televize Milan Fridrich.

Výsledky výzkumu, stejně jako kompletní závěrečnou zprávu, nabízí Ústav již ode dneška na stránkách old.ustrcr.cz/cs/vyzkum-vyuky. Na leden pak pro zájemce z řad odborníků připraví také kompletní sadu anonymizovaných dat, která bude obsahovat odpovědi každého jednotlivého učitele.

Kontakty:

  • Vojtěch Ripka, vedoucí výzkumu, Ústav pro studium totalitních režimů
    mobil: 724282364, e-mail: vojtěch.ripka@ustrcr.cz
  • Jaroslav Pinkas, vedoucí skupiny vzdělávání, Ústav pro studium totalitních režimů
    mobil: 725108537, e-mail: jaroslav.pinkas@ustrcr.cz

Ohlasy v médiích: