Zahájení projektu „Dokumentace usmrcených na československých státních hranicích 1948−1989“

Praha 12. února 2010 – Skutečné příběhy ze státních hranic jsou stále zamlženy komunistickou propagandou z období před rokem 1989. Jde o „dějiny“, které psala Pohraniční stráž, jejíž technická opatření a zákroky mají na svědomí přibližně 288 obětí, přičemž toto číslo lze označit jako spodní hranici. Mezi usmrcené na československé státní hranici patří nejen domácí - občané Česka a Slovenska – ale také několik občanů tehdejšího Polska, Maďarska, Německé demokratické republiky i Německé spolkové republiky, Rakouska a Sovětského svazu.

Fotografie z tiskové konference

Tisková konference: zleva Jiří Reichl, Neela Winkelmannová, Václav Krbeček, Miroslav Lehký, Ľubomír Morbacher a Vojtěch Ripka (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12. 2. 2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12. 2. 2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12. 2. 2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12. 2. 2010) Tisková konference (ÚSTR, 12. 2. 2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12. 2. 2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010) Tisková konference (ÚSTR, 12. 2. 2010) Tisková konference (ÚSTR, 12. 2. 2010) Tisková konference (ÚSTR, 12.2.2010)

Ohlasy v médiích

Cílem projektu „Dokumentace usmrcených na československých státních hranicích 1948−1989“, který dnes představuje Ústav pro studium totalitních režimů, je tuto „mlhu“ rozptýlit a umožnit laické i odborné veřejnosti seznámit se s konkrétními osudy lidí, kteří zahynuli při pokusu o překonání železné opony a stali se tak oběťmi komunistického režimu.

Na webových stránkách projektu budou postupně zveřejňovány portréty usmrcených s cílem objasnit základní okolnosti zákroků Pohraniční stráže. Nyní je na webové stránce http://old.ustrcr.cz/cs/dokumentace-usmrcenych-statni-hranice popsáno třináct případů usmrcení osob z 50. a 60. let. U portrétů jednotlivých usmrcených je možné nahlédnout do autentických materiálů, které většinou vytvořili příslušníci Pohraniční stráže při dokumentaci zákroků proti „narušitelům“.

Praktickou pomůckou pro zájemce o dění na československé státní hranici je glosář, kde jsou vysvětleny základní pojmy a zkratky používané na webových stránkách projektu a samozřejmě také v dokumentech souvisejících s činností Pohraniční stráže.

Projekt má za cíl porovnáním archivních dokumentů vzniklých činností PS a StB poskytnout co nejvíce faktů o skutečném zákroku PS. V této souvislosti je zásadním přínosem možnost využít shromážděných listinných důkazů v těch případech, kterými se po r. 1989 zaobíraly orgány činné v trestním řízení (Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR).

Dokumentační projekt se zabývá také používáním nehumánních prostředků k likvidaci tzv. narušitelů. Jedním z nich byla elektrifikace drátěných zátarasů, jež přetrvala až do roku 1965. Zároveň nechybí ani základní, původně tajné směrnice, na jejichž základě Pohraniční stráž zavedla na našich hranicích proud do drátěných zátarasů a přistoupila k zaminování hraničních pásem. K dispozici jsou také fotografie ženijně-technického zabezpečení československých státních hranic včetně dokumentace osob, jež mu padly za oběť.

I přesto, že okolnosti zákroku PS proti tzv. narušiteli jsou velmi často zadokumentovány účelově tak, aby zadržení bylo formálně v souladu s tehdejšími zákony a předpisy a můžeme si z nich udělat obrázek o průběhu zákroku, okolnosti života obětí komunistického režimu před jejich rozhodnutím překročit státní hranice se mnohdy zjišťují velmi složitě. V této části jsou možnosti badatelů velmi omezené a souvisejí s pátráním v lokálních nebo rodinných archivech, resp. s osobními svědectvími příbuzných, pokud je vůbec možné je vyhledat. Badatelé v této souvislosti ocení spolupráci veřejnosti, především příbuzných obětí železné opony.

Samotná interpretace dokumentů vzniklých činností PS je velmi problematická – jednotlivé incidenty na hranici vyšetřovala samotná Pohraniční stráž, tedy složka, která zákroky proti takzvaným narušitelům uskutečňovala. Později byly tyto zákroky dodatečně legitimizovány orgány vojenské prokuratury.

Ještě před připravovaným zveřejněním personálního a organizačního uspořádání jednotlivých brigád Pohraniční stráže jsme přistoupili ke zveřejnění jmen osob, jež stály v hierarchii zodpovědnosti za usmrcování civilních osob na československých hranicích v období tzv. normalizace nejvýše. Hlavním důvodem je snaha o pojmenování konkrétních viníků násilné smrti řady československých i dalších občanů. Nikoliv jen těch, kteří rozkazy vykonávali, ale i těch, kteří je vydávali s úmyslem zabránit za cenu lidských obětí emigraci ze země. Je to zároveň jeden z příspěvků k vyrovnání se s totalitní minulostí, které patří mezi základní úkoly Ústavu pro studium totalitních režimů.

Počet obětí na Československých státních hranicích podle jednotlivých let

RokPočet RokPočet RokPočet RokPočet RokPočet RokPočet
194819 195514 19629 19692 1976 1983
19491619561619638197011977319842
1950301957619648197111978419851
195133195811196551972197919862
195210195971966119733198021987
1953191960131967219741198111988
1954161961111968219751198219892

 

Jiří Reichl, tiskový mluvčí
gsm: +420 725 787 524