ŠOBR, Karel (11. 3. 1910, Milín – 1990)

strojní inženýr, národněsocialistický politik a člen národněsocialistické „politické šestky“

Otec Jan byl horník, matka Marie se v domácnosti starala o dvanáct dětí. Obecnou školu vychodil Karel Šobr v Milíně, ve studiích pokračoval na reálném gymnáziu v Příbrami, které dokončil v roce 1929. Koncem roku 1930 nastoupil do služeb Zemského úřadu v Praze, kde byl zaměstnán ve stavební službě. Během zaměstnání začal studovat na ČVUT. V roce 1934 nastoupil na dvouletou prezenční vojenskou službu. Po jejím absolvování se opět vrátil do původního zaměstnání. V roce 1938 složil druhou státní zkoušku na ČVUT a získal titul inženýr. Po skončení války přešel ze Zemského úřadu na ministerstvo zahraničního obchodu jako osobní tajemník ministra Huberta Ripky. V této funkci setrval až do 18. března 1948, kdy byl „vyakčněn“. Od června 1948 pracoval u firmy COMPENSA a po jejím zrušení v červnu 1949 odešel na dobrovolnou brigádu do příbramských dolů jako tesař. Zde byl 8. listopadu 1949 zatčen a následně uvězněn.

Poprvé byl orgány StB K. Šobr zatčen již v dubnu 1948. Důvodem zatčení měly být styky s Demokratickou stranou na Slovensku. V červnu 1948 však musel být pro nedostatek důkazů propuštěn. K. Šobr se již před druhou světovou válkou stal příslušníkem ČSNS. Jako osobní tajemník H. Ripky měl na starosti i styky poslaneckého klubu ČSNS s ministerstvem zahraničního obchodu. Osobně se tedy znal se všemi poslanci ČSNS, se kterými se setkával i ve funkci parlamentního zpravodaje. Po svém propuštění z ministerstva se K. Šobr obrátil s žádostí o pomoc na Miladu Horákovou. Vzhledem k tomu, že oba měli stejné názory na fungování své bývalé strany, došlo postupem času k dalším schůzkám a K. Šobr se stal jedním ze členů národněsocialistické „politické šestky“. Během svého působení v tomto orgánu se podílel na zpracování politické a hospodářské zprávy, kterou odeslal do zahraničí. Rovněž zajišťoval finanční prostředky pro bývalé spolustraníky, kteří se po únoru 1948 ocitli v existenční tísni. Celá skupina se snažila o navázání kontaktů s předúnorovou členskou základnou v jednotlivých krajích i o přípravu hospodářského a politického programu pro očekávanou změnu režimu.

Jak již bylo zmíněno, K. Šobr byl orgány StB podruhé zatčen 8. listopadu 1949. Byl zařazen do jednoho z procesů navazujících na monstrproces s „dr. Horákovou Miladou a spol.“. Hlavní líčení se skupinou „JUDr. Čupera a spol.“, do které byl Šobr zařazen, se konalo u Státního soudu v Praze ve dnech 20.–21. června 1950. Soudnímu senátu předsedal JUDr. Vojtěch Rudý. K. Šobr byl odsouzen pro zločiny velezrady a vyzvědačství k 30 letům těžkého žaláře, peněžnímu trestu ve výši 20 000 Kčs, konfiskaci veškerého majetku a k trestu odnětí občanských práv na dobu deseti let. Po svém odsouzení prošel věznicemi Opava, Praha-věznice č. 2 a Leopoldov. Podmínečně propuštěn byl na amnestii prezidenta republiky v květnu 1960. Po návratu z vězení pracoval až do svých 75 let jako dělník, zedník a stavební technik. V prosinci 1990 byl spolu s celou skupinou „JUDr. Čupera a spol.“ plně rehabilitován.

Prameny:

  • ABS, f. Inspekce ministra vnitra, A 8/1, inv. č. 651 a inv. č. 661.
  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-6301/110 MV.
  • NA, f. Generální prokuratura, nezpracováno, sp. zn. II/3 Vg 1 (Horáková).
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis Ing. Karla Šobra.
  • NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or I/I 72/50.

Literatura:

Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice. Ministerstvo spravedlnosti nákladem Orbisu, Praha 1950.

 
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora – DOLEŽAL, Jiří: O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě. Klub Milady Horákové v nakladatelství Eva – Milan Nevole, Praha 2001, s. 122–123.
  • FORMÁNKOVÁ, Pavlína – KOURA, Petr: Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. ÚSTR, Praha 2008.
  • IVANOV, Miroslav: Justiční vražda aneb smrt Milady Horákové. Betty, Praha 1991.
  • KAPLAN, Karel: Největší politický proces „M. Horáková a spol.“ ÚSD AV ČR ve spolupráci s Archivem hl. m. Prahy, Praha 1995.
 
  • JINDRA, Martin: Nikdy jsem se nechtěl postavit proti státu a národu. Nástin životního příběhu jednoho z členů národněsocialistické „politické šestky“ JUDr. Františka Račanského. In: Paměť a dějiny, roč. III., č. 1, 2009, s. 30–39.
  • KOURA, Petr: „Měl jsem rád svou republiku.“ Životní příběh politického vězně dvou totalit JUDr. Josefa Nestávala. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra, č. 4, 2006, s. 149–196.

Filmové, televizní a rozhlasové dokumenty. Video a audiozáznamy:

  • Filmový projekt Proces H (režie: Martin Vadas, desetidílná dokumentární série, 2009).

-jin-