HORÁKOVÁ, Milada, roz. Králová (25. 1. 1901 Praha – 27. 6. 1950 Praha Pankrác)

právnička, 1945–1948 předsedkyně poslaneckého klubu ČSNS

Dcera Čeňka Krále a Anny, rozené Velíškové. Otec byl zaměstnán jako obchodní zástupce. Milada Horáková měla tři sourozence. Starší sestra Marta a mladší bratr Jiří zemřeli na začátku první světové války. Mladší sestra Věra žije v USA. V roce 1927 se Milada Králová provdala za Bohuslava Horáka, se kterým měla dceru Janu. M. Horáková byla v roce 1918 vyloučena z pražského gymnázia v Korunní ulici za účast na protiválečném pochodu. Maturitní zkoušku složila v roce 1921 na dívčím lyceu ve Slezské. Následně nastoupila ke studiu na PF UK v Praze, které dokončila v roce 1926. V letech 1927 až 1940 byla zaměstnána v Ústředním sociálním úřadu hlavního města Prahy. Mimo sociálních otázek se věnovala také problematice zrovnoprávnění žen. Byla blízkou spolupracovnicí senátorky Františky Plamínkové. V roce 1929 vstoupila do ČSNS.

Za druhé světové války se zapojila do protinacistického odboje. Spolupracovala s Politickým ústředím a navázala spojení s Petičním výborem Věrni zůstaneme. Podílela se na formování ideového programu Za svobodu do nové Československé republiky. Dne 2. srpna 1940 byla spolu s manželem zatčena a uvězněna na Pankráci a později v Malé pevnosti v Terezíně. V roce 1944 byla vrchním zemským soudem v Drážďanech odsouzena k trestu odnětí svobody na osm let. Do dubna 1945 byla vězněna v káznici Aichach. Po osvobození se stala členkou ÚV ČSNS, místopředsedkyní Svazu osvobozených politických vězňů a pozůstalých a předsedkyní Rady československých žen. Byla zvolena poslankyní Ústavodárného NS, kde zastupovala Českobudějovický kraj. V den smrti Jana Masaryka 10. března 1948 se vzdala poslaneckého mandátu. Dále pracovala jako sociální referentka Ústředního národního výboru hlavního města Prahy.

Po únoru 1948 důrazně protestovala proti přetvoření ČSNS v ČSS, která byla plně pod kontrolou KSČ. Odmítla do této strany vstoupit a udržovala kontakt s představiteli ČSNS v exilu. Zasílala jim informace o situaci v zemi a pomáhala udržovat činnost strany. Jako nejdůležitější úkol vnímala uchování politického přesvědčení svých stoupenců a podporu postiženým. Byla členkou národněsocialistické „politické šestky“. V září 1948 se účastnila schůzky představitelů předúnorových nekomunistických stran na faře ve Vinoři, kde se diskutovalo o politické situaci v zemi a možnosti dalšího postupu nekomunistických stran. Za sociální demokraty se schůzky účastnili Vojta Beneš a Zdeněk Peška, ČSNS zastupovala M. Horáková a Josef Nestával, ČSL reprezentoval Vojtěch Jandečka.

Milada Horáková byla zatčena 27. září 1949. Souzena byla v procesu „dr. Horáková Milada a spol.“, který se konal 31. května–8. června 1950. V čele Státního soudu stanul JUDr. Karel Trudák. Prokuraturu zastupovali JUDr. Josef Urválek, JUDr. Jarmila Brožová, plk. JUDr. Juraj Vieska a JUDr. Jiří Kepák. M. Horáková byla obviněna z trestných činů velezrady a vyzvědačství a odsouzena k trestu smrti, který byl vykonán 27. června 1950 na Pankráci. Rozsudek Státního soudu ze dne 8. června 1950 byl zrušen v roce 1968. K obnově soudního řízení vzhledem k nastupující tzv. normalizaci nedošlo. M. Horáková byla plně rehabilitována v roce 1990. Následujícího roku ji byl za zásluhy o demokracii a lidská práva in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka I. třídy.

Prameny:

  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V 6301 MV.
  • ABS, f. Kabinet StB materiálů, sign. 323-16-11.
  • AKPR, Složka T 2461/50.
  • APS PČR (AFS), f. Archiv poslanců a senátorů 1918–1992, inv. č. 829.
  • NA, f. Generální prokuratura, nezpracováno, sp. zn. II/3 Vg 1.
  • NA, f. Ministerstvo spravedlnosti, nezpracováno, Klosův archiv.
  • NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or 1/7 65/50.
  • Památník Terezín, f. Malá pevnost Terezín.

Literatura:

  • BERAN, Karel: Před soudem lidu. Proces s dr. Miladou Horákovou a jejími dvanácti společníky před státním soudem v Praze 31. května až 8. června 1950. Melantrich, Praha 1950.
  • DVOŘÁK, Miroslav – ČERNÝ, Jaroslav: Žoldnéři války. Soudní proces s dr. Horákovou a spol. Mír, nakladatelství Svazu bojovníků za svobodu, Praha 1950.
  • Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice. Ministerstvo spravedlnosti – Orbis, Praha 1950.
 
  • BOUČEK, Jaroslav: 27. 6. 1950. Poprava Záviše Kalandry. Česká kulturní avantgarda a KSČ. Havran, Praha 2006.
  • Dopisy dr. Milady Horákové z pankrácké cely smrti 24.–27. 6. 1950. Klub Lidové noviny, Praha 1990.
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora: O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě. Klub Milady Horákové v nakladatelství Eva, Praha 2001.
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora: To byla Milada Horáková. Ve fotografiích a dokumentech. Eva, Praha 2009.
  • FORMÁNKOVÁ, Pavlína – KOURA, Petr: Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. ÚSTR, Praha 2008.
  • HEJDA, Jiří: Žil jsem zbytečně. Román mého života. Melantrich, Praha 1991.
  • HRUBÁ, Olga: Lidé kolem Milady Horákové. Vzpomínky, úvahy, korespondence. EMAN, Heršpice 1999.
  • IVANOV, Miroslav: Justiční vražda aneb, Smrt Milady Horákové. Betty, Praha 1991.
  • KAPLAN, Karel: Druhý proces: Milada Horáková a spol. – Rehabilitační řízení: 1968–1990. Karolinum, Praha 2008.
  • KAPLAN, Karel: Největší politický proces: Milada Horáková a spol. Doplněk, Brno 1995.
  • Milada Horáková – K 10. výročí popravy. RSČ, Washington 1960.
  • Milada Horáková. Sborník dokumentů, vzpomínek a fotografií. Melantrich pro Klub dr. Milady Horákové, Praha 1990.
  • RADOTÍNSKÝ, Jiří: Rozsudek, který otřásl světem. ČTK-Pressfoto, Praha 1990.
 
  • BLAŽEK, Petr: „Ludovodemokratický honorár“. Dopisy Ladislava Novomeského Záviši Kalandrovi. In: Pamäť národa, roč. II., č. 2, 2006, s. 50–56.
  • BLAŽEK, Petr: „Při natáčení filmů o procesech je třeba opatrnosti.“ Příprava, natáčení a uložení filmového záznamu soudního procesu „Milada Horáková a spol.“. In: KOPAL, Petr: Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla. Casablanca-ÚSTR, Praha 2009, s. 201–213.
  • BLAŽEK, Petr: Rekonstrukce. Prameny k procesu s Miladou Horákovou a jejími druhy. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra, č. 4, 2006, s. 191–220.
  • KOURA, Petr: „Měl jsem rád svou republiku.“ Životní příběh politického vězně dvou totalit JUDr. Josefa Nestávala. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra, č. 4, 2006, s. 149–196.

Filmové, televizní a rozhlasové dokumenty. Video a audiozáznamy:

  • Nepokořený duch. Životní příběh Milady Horákové. (Český rozhlas, premiéra 2002).
  • Dokument o procesu Milada Horáková a spol. (Český rozhlas, premiéra 2006).
  • Akce N (režie: Marcel Petrov, dokumentární film z cyklu Tajné akce StB, 2009).
  • Filmový projekt Proces H (režie: Martin Vadas, desetidílná dokumentární série, 2009).
  • Případ Dr. Horáková (režie: Jan Mudra, dokumentární film, 1990).

-kj-