RAČANSKÝ, František (20. 2. 1900 Praha – 19. 9. 1988 Praha)

právník, národněsocialistický politik a člen národněsocialistické „politické šestky“

Pocházel ze skromných poměrů. Otec František byl krejčovský pomocník, matka Marie pracovala v domácnosti. Měl čtyři sestry: Miloslavu, Boženu, Růženu a Jiřinu. Středoškolská studia zakončil maturitou na pražském reálném gymnáziu v Truhlářské ulici. V roce 1923 promoval na Právnické fakultě UK v Praze. Za okupace působil jako rada na pražském magistrátu. Zde se zapojil do odbojové činnosti, za kterou byl po válce vyznamenán Válečným křížem 1939. V roce 1946 byl jmenován nejprve vrchním a potom ústředním radou magistrátu. Po únorovém komunistickém převratu byl „vyakčněn“. Až do zatčení pak působil ve vydavatelském a nakladatelském družstvu Církve československé Blahoslav.

Již od roku 1923 byl František Račanský členem Československé strany socialistické, pozdější ČSNS. Během studií i za svého působení na pražském magistrátu se až do roku 1940 pravidelně stýkal s Miladou Horákovou. Na tu se obrátil s žádostí o pomoc i po svém propuštění v roce 1948. Následně se na její výzvu stal členem národněsocialistické „politické šestky“, orgánu, který udržoval kontakty s předúnorovým členstvem strany a navazoval styky se stejně smýšlejícími příslušníky ostatních demokratických stran. F. Račanský pro potřeby „politické šestky“ zajišťoval především místa setkání, která se několikrát odehrála v jeho bytě, jednou i v kanceláři kostela Církve československé v Praze 1 na Starém Městě, kde zastával funkci předsedy rady starších. Na schůzkách přednášeli jednotliví účastníci referáty a předkládali návrhy hospodářské, politické či církevní povahy, ve kterých reagovali na politickou situaci po únoru 1948. Projednávaly se také otázky pomoci postiženým rodinám uvězněných spolustraníků nebo zřizování krajských důvěrníků ČSNS. Jejich snahy směřovaly ke zdárnému chodu země po změně režimu.

František Račanský byl zatčen 27. září 1949 a po několikaměsíční vyšetřovací vazbě zařazen do procesu „JUDr. Čupera a spol.“, který navazoval na monstrproces s „dr. Horákovou Miladou a spol.“. Státní soud v Praze zasedal ve dnech 20.–21. června 1950. Soudnímu senátu předsedal JUDr. Vojtěch Rudý. F. Račanský byl pro zločiny velezrady a vyzvědačství odsouzen k 28 letům těžkého žaláře, peněžitému trestu ve výši 20 000 Kčs, konfiskaci veškerého majetku a k trestu odnětí občanských práv po dobu deseti let. Po svém odsouzení prošel věznicemi Praha-Pankrác, Mírov, Leopoldov (v srpnu 1955 se zde zúčastnil i tzv. vzpoury) a Valdice. Během věznění prodělal srdeční infarkt. Podmínečně propuštěn byl na amnestii prezidenta republiky 9. května 1962. V té době mu bylo 62 let.

Po návratu z vězení pracoval jako dělník a později účetní v Lidovém družstvu invalidů v Praze ve Zborovské ulici. V prosinci 1990 byl spolu s celou skupinou „JUDr. Čupera a spol.“ plně rehabilitován.

Prameny:

  • ABS, f. Inspekce ministra vnitra, A 8/1, inv. č. 651 a inv. č. 661.
  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-6301/110 MV.
  • NA, f. Generální prokuratura, nezpracováno, sp. zn. II/3 Vg 1 (Horáková).
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis JUDr. Františka Račanského.
  • NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or I/I 72/50.

Literatura:

  • Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice. Ministerstvo spravedlnosti nákladem Orbisu, Praha 1950.
 
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora – DOLEŽAL, Jiří: O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě. Klub Milady Horákové v nakladatelství Eva – Milan Nevole, Praha 2001, s. 122–123.
  • FORMÁNKOVÁ, Pavlína – KOURA, Petr: Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. ÚSTR, Praha 2008.
  • IVANOV, Miroslav: Justiční vražda aneb smrt Milady Horákové. Betty, Praha 1991.
  • JINDRA, Martin: Strážci lidskosti (Dvanáct příběhů příslušníků CČS(H) vězněných po únoru 1948). NO CČSH Praha-Staré Město, Praha 2007, s. 34–41.
  • KAPLAN, Karel: Největší politický proces „M. Horáková a spol.“ ÚSD AV ČR ve spolupráci s Archivem hl. m. Prahy, Praha 1995.
 
  • JINDRA, Martin: Nikdy jsem se nechtěl postavit proti státu a národu. Nástin životního příběhu jednoho z členů národněsocialistické „politické šestky“ JUDr. Františka Račanského. In: Paměť a dějiny, roč. III., č. 1, 2009, s. 30–39.
  • KOURA, Petr: „Měl jsem rád svou republiku.“ Životní příběh politického vězně dvou totalit JUDr. Josefa Nestávala. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra, č. 4, 2006, s. 149–196.

-jin-