PECL, Oldřich (14. 9. 1903 Bohuslavice u Kyjova – 27. 6. 1950 Praha-Pankrác)

právník, souzen v procesu „dr. Horáková Milada a spol.“

Syn venkovského učitele Františka Pecla a Alžběty, rozené Weisshammerové. Oldřich Pecl studoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí, studium však musel několikrát přerušit. V listopadu 1918 se dobrovolně přihlásil do ozbrojených sborů nově vzniklého Československa a účastnil se obsazování Opavy. Maturitní zkoušku složil v roce 1921 stejně jako Záviš Kalandra, se kterým ho spojovalo nejen vydávání studentského levicového časopisu, ale také dlouholeté přátelství. Následně zahájil studium na PF UK. Zde působil jako funkcionář Komunistické studentské frakce známé jako Kostufra. Komunistické hnutí však brzy opustil. Po ukončení studia pracoval jako advokátní koncipient. Později začal obchodovat se starožitnostmi a podařilo se mu získat značný majetek. V červnu 1933 byl odsouzen Krajským soudem v Praze pro zločiny podvodu a zpronevěry k trestu odnětí svobody na patnáct měsíců. V roce 1939 se oženil se sestrou jugoslávského diplomata Ankicou Kikičovou, čímž získal rozhodující vlastnický podíl v dole Etna ve Lhoticích u Českých Budějovic. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje v rámci skupiny spisovatele Zdeňka Němečka. V roce 1942 byl gestapem zatčen a dva měsíce vězněn. Udržoval kontakty s předsedou Československé národní rady profesorem Albertem Pražákem. Po osvobození v roce 1945 byl jeho důl znárodněn. Pecl poté pracoval jako právní úředník ve firmě obchodující s lékařskými přístroji v Praze.
Oldřich Pecl byl po únoru 1948 v kontaktu s bývalými představiteli nekomunistických politických stran. Prostřednictvím svého švagra, jugoslávského diplomata, mohl emigraci poskytovat důležité informace o situaci v ČSR. Byl spoluautorem memoranda československé demokratické opozice o situaci v Československu a o opozici proti režimu, které bylo zasláno na podzim roku 1949 konferenci velvyslanců USA s cílem upozornit na poměry v Československu. Na memorandu spolupracoval s Antonií Kleinerovou a Andělínem Šulíkem. Záviš Kalandra ho seznámil s anglickou tlumočnicí americké tiskové agentury United Press Mary Bakerovou, které chtěl O. Pecl zasílat zprávy o situaci v ČSR, aby měl zahraniční tisk nezkreslené informace.

Oldřich Pecl byl zatčen 8. listopadu 1949. Byl obviněn z trestných činů velezrady a vyzvědačství. Byl souzen v procesu „dr. Horáková Milada a spol.“, který se konal 31. května–8. června 1950. Byl odsouzen k trestu smrti, který byl vykonán 27. června 1950 v Praze na Pankráci. Rozsudek Státního soudu v Praze byl zrušen v roce 1968. Pecl byl plně rehabilitován v roce 1990.

Prameny:

  • ABS, f. Kabinet StB materiálů, sign. 323-16-11.
  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V 6301 MV.
  • AKPR, Složka T 2461/50.
  • NA, f. Generální prokuratura, nezpracováno, sp. zn. II/3 Vg 1.
  • NA, f. Ministerstvo spravedlnosti, nezpracováno, Klosův archiv.
  • NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or 1/7 65/50.

Literatura:

  • BERAN, Karel: Před soudem lidu. Proces s dr. Miladou Horákovou a jejími dvanácti společníky před státním soudem v Praze 31. května až 8. června 1950. Melantrich, Praha 1950.
  • DVOŘÁK, Miroslav – ČERNÝ, Jaroslav: Žoldnéři války. Soudní proces s dr. Horákovou a spol. Mír, nakladatelství Svazu bojovníků za svobodu, Praha 1950.
  • Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice. Ministerstvo spravedlnosti – Orbis, Praha 1950.
 
  • BOUČEK, Jaroslav: 27. 6. 1950. Poprava Záviše Kalandry. Česká kulturní avantgarda a KSČ. Havran, Praha 2006.
  • Dopisy dr. Milady Horákové: z pankrácké cely smrti 24.–27. 6. 1950. Klub Lidové noviny, Praha 1990.
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora: O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě. Klub Milady Horákové v nakladatelství Eva, Praha 2001.
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora: To byla Milada Horáková: ve fotografiích a dokumentech. Eva, Praha 2009.
  • FORMÁNKOVÁ, Pavlína – KOURA, Petr: Žádáme trest smrti!: propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. ÚSTR, Praha 2008.
  • HEJDA, Jiří: Žil jsem zbytečně. Román mého života. Melantrich, Praha 1991.
  • HRUBÁ, Olga: Lidé kolem Milady Horákové: vzpomínky, úvahy, korespondence. EMAN, Heršpice 1999.
  • IVANOV, Miroslav: Justiční vražda aneb, Smrt Milady Horákové. Betty, Praha 1991.
  • KAPLAN, Karel: Druhý proces: Milada Horáková a spol. – Rehabilitační řízení: 1968–1990. Karolinum, Praha 2008.
  • KAPLAN, Karel: Největší politický proces: „Milada Horáková a spol.“ Doplněk, Brno 1995.
  • Milada Horáková – K 10. výročí popravy. RSČ, Washington 1960.
  • Milada Horáková. Sborník dokumentů, vzpomínek a fotografií. Melantrich pro Klub dr. Milady Horákové, Praha 1990.
  • RADOTÍNSKÝ, Jiří: Rozsudek, který otřásl světem. ČTK-Pressfoto, Praha 1990.

Filmové, televizní a rozhlasové dokumenty. Video a audiozáznamy:

  • Dokument o procesu Milada Horáková a spol. (Český rozhlas, premiéra 2006).
  • Akce N (režie: Marcel Petrov, dokumentární film z cyklu Tajné akce StB, 2009).
  • Filmový projekt Proces H (režie: Martin Vadas, desetidílná dokumentární série, 2009).
  • Nepokořený duch. Životní příběh Milady Horákové. (Český rozhlas, premiéra 2002).
  • Případ Dr. Horáková (režie: Jan Mudra, dokumentární film, 1990).

-kj-