KLEINEROVÁ, Antonie, rozená Štainicová (23. 3. 1901 Praha – 23. 8. 1982 Praha)

národněsocialistická politička a sociální pracovnice

Pocházela z dělnické rodiny. Otec Josef Štainic byl zámečník, matka Zdena byla v domácnosti. Antonie měla sourozence Karla a Zdenu. Po obecné a měšťanské škole maturovala na obchodní akademii v Praze. Ve studiích pokračovala na Filozofické fakultě UK v Praze, kde však studium po čtyřech semestrech ukončila. V roce 1918 začala pracovat jako úřednice na ředitelství pošt v Praze. Zde působila až do roku 1937. V roce 1927 se provdala za Ing. Jaroslava Kleinera. Od roku 1937 pracovala na ministerstvu sociální péče, kde se mimo jiné seznámila s Miladou Horákovou. V letech 1925–1941 působila jako funkcionářka v dobročinné, sociální a vzdělávací organizaci žen s křesťanským zaměřením YWCA. Během okupace se s manželem v rámci Petičního výboru Věrni zůstaneme zapojila do odbojové činnosti. Na podzim 1941 byla zatčena gestapem a až do konce války vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück a v ženské trestnici Noisdorf. Její manžel Jaroslav byl 13. února 1942 popraven v koncentračním táboře Mauthausen. Po osvobození se stala tajemnicí Svazu národní revoluce, současně byla předsedkyní Sdružení žen Církve československé. V květnu 1946 vstoupila do ČSNS, za kterou byla v roce 1946 zvolena do Ústavodárného Národního shromáždění. Mandát vykonávala do května 1948. Do února 1948 byla členkou ústředního výboru ČSNS.

V roce 1948 těžká životní situace, kdy nemohla najít zaměstnání, přivedla A. Kleinerovou za dlouholetou přítelkyní M. Horákovou. Při jejich schůzkách se rozebírala politická situace po únoru 1948 v Československu i v zahraničí. Obě političky se shodly na odmítnutí poúnorového režimu a postupem doby hledaly cesty, jak dosáhnout jeho změny. Při té příležitosti A. Kleinerová seznámila M. Horákovou s JUDr. Oldřichem Peclem, který stejně jako národněsocialistická „politická šestka“ připravoval programové zásady pro případ, že by došlo ke změně režimu. Při vzájemných setkáních informovala M. Horáková svoji přítelkyni o závěrech z jednání národněsocialistické „politické šestky“ a rovněž ji několikrát seznámila s informacemi od exilového vedení strany. A. Kleinerová rovněž kolem své osoby soustředila několik příslušníků své bývalé strany a udržovala spojení s exilovými představiteli.

Dne 8. listopadu 1949 byla A. Kleinerová zatčena StB. Během vyšetřovací vazby byla fyzicky týrána a nucena k vykonstruovaným přiznáním. Před Vánocemi 1949 se v důsledku fyzického i psychického nátlaku ze strany vyšetřovatelů pokusila spáchat sebevraždu. Souzena byla ve dnech 31. května–8. června 1950 v rámci monstrprocesu „dr. Horáková Milada a spol.“. V čele senátu Státního soudu stanul JUDr. Karel Trudák. Prokuraturu zastupovali JUDr. Josef Urválek, JUDr. Ludmila Brožová, plk. JUDr. Juraj Vieska a JUDr. Jiří Kepák. Státní soud v Praze odsoudil A. Kleinerovou pro zločiny velezrady a vyzvědačství k trestu těžkého žaláře na doživotí, k peněžitému trestu ve výši 20 000 Kčs, konfiskaci celého jmění a ztrátě občanských práv na dobu deseti let. Po svém odsouzení prošla A. Kleinerová věznicemi Znojmo, Kutná Hora, Pardubice, Praha-Pankrác a Chrudim. Podmínečně propuštěna z pražské pankrácké věznice byla na základě rozsáhlé prezidentské amnestie 10. května 1960. V roce 1990 byla plně rehabilitována.

Prameny:

  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-6301/3 MV.
  • AKPR, Informace pro prezidenta republiky k návrhu na udělení milosti z 26. 6. 1950.
  • APS PČR (AFS), f. Archiv poslanců a senátorů 1918–1992, inv. č. 1174.
  • NA, f. Antonín Zápotocký, sv. 56, a. j. 1177, l. 108-109.
  • NA, f. Generální prokuratura, nezpracováno, sp. zn. II/3 Vg 1 (Horáková).
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis Antonie Kleinerové.

Literatura:

  • Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice. Ministerstvo spravedlnosti nákladem Orbisu, Praha 1950.
 
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora – DOLEŽAL, Jiří: O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě. Nakladatelství Eva-Milan Nevole, Praha 2001.
  • FORMÁNKOVÁ, Pavlína – KOURA, Petr: Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. ÚSTR, Praha 2008.
  • IVANOV, Miroslav: Justiční vražda aneb smrt Milady Horákové. Betty, Praha 1991
  • KAPLAN, Karel: Největší politický proces M. Horáková a spol. ÚSD AV ČR ve spolupráci s Archivem hl. m. Prahy, Praha 1995.
 
  • KOURA, Petr: „Měl jsem rád svou republiku.“ Životní příběh politického vězně dvou totalit JUDr. Josefa Nestávala. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra, č. 4, 2006, s. 149–196.
  • Příběhy bezpráví. Z vězeňských spisů. Projekt společnosti Člověk v tísni. Praha 2007, s. 48–49.

Filmové, televizní a rozhlasové dokumenty. Video a audiozáznamy:

  • Akce N (režie: Marcel Petrov, dokumentární film z cyklu Tajné akce StB, 2009).
  • Dokument o procesu Milada Horáková a spol. (Český rozhlas, premiéra 2006).
  • Filmový projekt Proces H (režie: Martin Vadas, desetidílná dokumentární série, 2009).
  • Nepokořený duch. Životní příběh Milady Horákové. (Český rozhlas, premiéra 2002).
  • Případ Dr. Horáková (režie: Jan Mudra, dokumentární film, 1990).

-jin-