ČUPERA, Josef (9. 2. 1908, Tišnov – 1973)

právník, národněsocialistický politik a člen národněsocialistické „politické šestky“

Narodil se jako starší syn úředníka ČSD Josefa Čupery a Marie, roz. Šebelové. Obecnou školu vychodil v Blansku, reálné gymnázium absolvoval v Brně, pak studoval Právnickou fakultu, kterou dokončil v roce 1932. První zaměstnání získal Josef Čupera u Okresního soudu v Brně, kde pracoval jako praktikant. Od tohoto soudu přešel do služeb magistrátu města Brna, kde pracoval až do roku 1940. Do roku 1944 učil na obchodní akademii v Brně. Poslední rok války strávil v letecké továrně v Tišnově. J. Čupera byl od roku 1931 organizován v ČSNS. V listopadu 1945 na výzvu župního výboru této strany v Brně nastoupil do funkce tajemníka poslaneckého klubu ČSNS. V této funkci setrval i po únoru 1948.

Během první soukromé schůzky s Miladou Horákovou po únoru 1948 si vyměnili názory na angažovanost v „obrozené“ straně a J. Čupera byl pozván na další schůzku. Té se kromě Františka Dlouhého již účastnili všichni členové národněsocialistické „politické šestky“. V tomto neformálním politickém orgánu se J. Čupera staral o kontakty s členskou základnou strany. Oslovil několik bývalých poslanců, kteří měli zastávat pozice krajských důvěrníků strany.

Dne 8. listopadu 1949 byl J. Čupera v Praze zatčen a převezen do vyšetřovací vazby v Ruzyni. Vyslýchán byl za použití fyzického i psychického týrání. Proces se skupinou „JUDr. Čupera a spol.“ se konal ve dnech 20.–21. června 1950 a byl jedním z procesů navazujících na monstrproces s „dr. Horákovou Miladou a spol.“. Státní soud v Praze, jehož senátu předsedal JUDr. Vojtěch Rudý, odsoudil J. Čuperu pro zločiny velezrady a vyzvědačství k doživotnímu těžkému žaláři, peněžitému trestu ve výši 20 000 Kčs, konfiskaci veškerého majetku a odnětí občanských práv po dobu deseti let. Po svém odsouzení prošel věznicemi Leopoldov, Plzeň-Bory, Praha-věznice č. 2 a Valdice. Podmínečně propuštěn byl v roce 1963. Po propuštění pracoval jako účetní. V prosinci 1990 byl plně rehabilitován.

Prameny:

  • ABS, f. Inspekce ministra vnitra, A 8/1, inv. č. 651 a inv. č. 661.
  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-6301/110 MV.
  • NA, f. Generální prokuratura, nezpracováno, sp. zn. II/3 Vg 1 (Horáková).
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis JUDr. Josefa Čupery.
  • NA f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or I/I 72/50.

Literatura:

  • Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice, ministerstvo spravedlnosti nákladem Orbisu, Praha 1950.
 
  • DVOŘÁKOVÁ, Zora – DOLEŽAL, Jiří: O Miladě Horákové a Milada Horáková o sobě. Klub Milady Horákové v nakladatelství Eva – Milan Nevole, Praha 2001, s. 122–123.
  • FORMÁNKOVÁ, Pavlína – KOURA, Petr: Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. ÚSTR, Praha 2008.
  • IVANOV, Miroslav: Justiční vražda aneb smrt Milady Horákové. Betty, Praha 1991.
  • KAPLAN, Karel: Největší politický proces „M. Horáková a spol.“ ÚSD AV ČR ve spolupráci s Archivem hl. m. Prahy, Praha 1995.
 
  • JINDRA, Martin: Nikdy jsem se nechtěl postavit proti státu a národu. Nástin životního příběhu jednoho z členů národněsocialistické „politické šestky“ JUDr. Františka Račanského. In: Paměť a dějiny, roč. III., č. 1, 2009, s. 30–39.
  • KOURA, Petr: „Měl jsem rád svou republiku.“ Životní příběh politického vězně dvou totalit JUDr. Josefa Nestávala. In: Sborník Archivu ministerstva vnitra, č. 4, 2006, s. 149–196.

Filmové, televizní a rozhlasové dokumenty. Video a audiozáznamy:

  • Filmový projekt Proces H (režie: Martin Vadas, desetidílná dokumentární série, 2009).

-jin-