Vzdělávací kursy pro učitele v roce 2014/2015

  • 31. 10. 2014: 1989: Kontinuity a diskontinuity
  • 14. 11. 2014: 1989: Kontinuity a diskontinuity
  • 28. 11. 2014: Sociální inovace za časů komunismu
  • 17. 4. 2015: Obrazy války. Mediální reprezentace válečné zkušenosti
  • 15. 5. 2015: Digitální technologie a média ve výuce
  • 5. 6. 2015: Sociální inovace za časů komunismu


Obrazy války. Mediální reprezentace válečné zkušenosti

  • Termín konání: 17. dubna 2015, 9 – 15 hod.
  • Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 (mapa)
  • Lektoři: Mgr. Jaroslav Pinkas, Mgr. Čeněk Pýcha, Mgr. Kamil Činátl, Ph.D., Mgr. Karina Hoření
  • Akreditace kurzu: Kurz je akreditován MŠMT v systému DVPP pod č. j. 33578/2013-1-813

Anotace

Obrazy války nás provází už celá desetiletí. Především obrazy druhé světové války daly vzniknout určité konvenci toho, jak se válka zobrazuje. V současné době se ve veřejném prostoru střetávají globální i lokální obrazy války, které jsou konstruovány na základě diváckých očekávání a vlivných prekonceptů. Seminář se zaměří především na vizuální figury spojené se zobrazováním války a na transformaci a využití těchto vizuálních stereotypů pro didaktické účely.

Program

  • 09:00–10:00 Globální a lokální obrazy války: přednáška s workshopem Jaká je globální paměť na druhou světovou válku, jaké obrazy ji reprezentují? Jak rezonují a v jakém vztahu jsou k „domácí“ tradici zobrazování války? Čím se liší „domácí“ kánon obrazů války od globálního? Jak efektivně využívat obě perspektivy při vyučování o válce?
  • 10:00–11:00 Vizuální ikony jako příležitost k redukci : workshop Téma druhé světové války často směřuje k extenzivnímu popisu vojenských operací a diplomatických jednání. Jak se vyhnout faktografické pasti, kterou události druhé světové války představují? V rámci tohoto bloku navrhneme promyšlenou redukci faktografie založenou na symbolice fotografie.
  • 11:00–11:30 Přestávka na občerstvení
  • 11:30–12:30 Vystoupení z ustálených obrazových figur: workshop V konvenčním obrazu je válka představována především v modu heroismu, utrpení, tragédie. Jak lze vystoupit z těchto moralizujících schémat? Jak nahlédnout fenomén války a s ní spojených ideologických představ i skrze témata zdánlivě odlehlá? Pokusíme se o to na základě příkladů zobrazování tělesnosti.
  • 12:30–13:00 Přestávka na občerstvení
  • 13:00–14:30 Převrstvené a zapomenuté obrazy války (Hrdinství a Kolaborace) : workshop Každá doba dává přednost jiným obrazům války. Protektorátní obraz loajálních Čechů upadl pochopitelně po válce v zapomnění a místo něj se prosadil heroický obraz vzdorujícího národa. V jakých souvislostech se obrazy kolaborace vrací dnes? Kam se naopak poděl obraz partyzána, kdysi v obrazech války tak frekventovaný?
  • 14:30–15:00 Závěr, diskuze, vyplnění evaluačních dotazníků

Doporučená literatura:

  • VIRILIO, Paul: Válka a film. Logistika vnímání. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2007
  • KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla. ÚSTR – Casablanca, Praha 2009


Digitální technologie a média ve výuce

  • Termín konání: 15. května 2015, 9 – 15 hod.
  • Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 (mapa)
  • Lektoři: Vojtěch Ripka, Ph.D., Mgr. Jaroslav Pinkas, Mgr. Čeněk Pýcha, Václav Smyčka, Tomáš Mikeska, Vít Šisler
  • Program PDF

Anotace:

Rozvoj informačních technologií v první dekádě 21. století staví před učitele humanitních předmětů nejednu výzvu. Pod vlivem digitálních technologií se proměňují kognitivní procesy i učební návyky mladé generace. Průzkumy formování historického vědomí shodně považují média za nejvýznamnější faktor vytváření našich představ o minulosti. Jak by na tyto proměny měl reagovat školní dějepis v 21. století? Využívají učitelé digitální učební materiály a aplikace s cílem inovovat humanitní vzdělávání, nebo se digitálním inovacím spíše brání?

Doporučená literatura:

  • SPITZER, Manfred: Digitální demence. Praha 2014
  • DROTÁR, Pavel: Využívání informačních technologií ve výuce. Praha 2008
  • PANDEL, Hans-Jürgen – SCHNEIDER, Gerhard (Hrsg.): Handbuch Medien im Geschichtsunterricht. Wochenschau-Verlag, Schwalbach 1999
  • MCLUHAN, Marshall: Člověk, média a elektronická kultura. Jota, Brno 2000
  • MIČIENKA, Marek: Základy mediální výchovy. Portál, Praha 2007
  • NIKLESOVÁ, Eva: Teorie a východiska současné mediální výchovy. Pedagogická fakulta JČU, České Budějovice 2007


Sociální inovace za časů komunismu

  • Termín konání: 5. června 2015, 9 – 15 hod.
  • Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 (mapa)
  • Lektoři: Vojtěch Ripka, Ph.D., Martin Hájek, Ph.D., Mgr. Kamil Činátl, Ph.D., Mgr. Jaroslav Pinkas, Mgr. Čeněk Pýcha
  • Akreditace kurzu: Kurz je akreditován MŠMT v systému DVPP pod č. j. MSMT- 2894/2013-201-153

Anotace:

Komunistické režimy samy sebe chápaly jako zásadní civilizační zlom a vyvrcholení snah o emancipaci člověka. Zastavíme se nad různými možnostmi, jak k této ambici přistupovat – probereme její vlastní zobrazování, metody prosazování, hodnocení jejího obsahu, komparativní vydělování „čistého” přínosu samotného komunistického režimu apod. Prověříme tedy onu inovativnost či do jaké míry komunistický režim navazoval na starší struktury a rovněž podoby eroze, kterými sociálněinženýrský étos režimu postupně procházel.

Program

  • 09.00 – 09.20: Úvodní poznámky k tématu
  • 09.20 – 10.50: Workshop 1 – Práce jako ústřední motiv komunistického projektu
    Jak se vyvíjela reprezentace práce v padesátých letech? Jaké byly proměny budovatelského étosu v padesátých až osmdesátých letech? Jak se měnil obraz práce v popkultuře? Jak vnímali práci „obyčejní lidé”?
  • 10.50 – 11.00 Přestávka na kávu a občerstvení
  • 11.00 – 12.10: Nová socialistická žena?
    Socializační emancipační projekt si dal za úkol osvobodit také ženu ze stereotypních rolí a především ji zapojit do pracovního procesu. Nástrojem bylo především sociální zákonodárství – zavedení mateřské a rodičovské dovolené, vznik jeslí a školek. Sociální praxe ale ukazuje, že modernizační projekt zůstal v mnohém na půl cesty a ženy ze svých tradičních rolí vystoupily jen zdánlivě.
  • 12.10 – 13.20: Workshop 2 – Zrušení soukromého vlastnictví? Proměny vlastnických forem
    Československo po roce 1948 následovalo svůj sovětský vzor a směřovalo k úplnému zrušení soukromého vlastnictví. Ačkoli byla tato představa realizována jen zčásti, významným způsobem přesto zasáhla do vnímání právních vztahů a vytvořila formu dnes považovanou za specificky reálněsocialistickou, tzv. kvazivlastnictví.
  • 13.20 – 13.40 Přestávka na kávu a občerstvení
  • 13.40 – 14.50: Workshop 3 – Životní styl jako součást dnešní reflexe státního socialismu
    Předmětem dnes hojně skloňovaného fenoménu retro, chcete-li ostalgie (nostalgické vzpomínání na období státního socialismu ve střední Evropě), je často spotřební zboží typické pro rozvoj konzumního životního stylu v socialistických zemích. Abychom tedy dnešní „retro” funkčně uchopili, měli bychom se zaměřit právě na kontext vzniku socialistického konzumního životního stylu a jeho specifika. Poté se pokusíme zorientovat v projektech, které se dnes socialistickým životním stylem zabývají (pořad Retro České televize, iniciativa Kotvy, máje, priory) a navrhneme jejich didaktické uplatnění.
  • 14.50 – 15.00 Evaluace, závěr

Doporučená literatura:

  • KABELE, Jiří: Z kapitalismu do socialismu a zpět. Teoretické vyšetřování přerodů Československa a České republiky. Praha 2005
  • HEUMOS, Peter: Vyhrňme si rukávy, než se kola zastaví! Dělníci a státní socialismus v Československu 1945–1968. Praha 2006.
  • KAMINSKI, Anette: Wohlstand, Schönheit, Glück, Kleine Konsumgeschichte der DDR. München 2001
  • KLÍMA, Petr (ed.): Kotvy Máje: české obchodní domy 1965-1975. Praha 2011
  • MERKEL, Ina: Utopie und Bedürfnis, Die Geschichte der Konsumkultur in der DDR. Köln 1999
  • SABROW, Martin (Hrsg.): Die Erinnerungsorte der DDR. München 2009
  • BATOVÁ-VACKOVÁ, Lada – ŘÍHA, Cyril – ČUMLIVSKI, Jan (eds.): Husákovo 3 + 1: bytová kultura 70. let. Praha 2007


Sociální inovace za časů komunismu

  • Termín: 28. listopadu 2014, 09.00 – 15.00
  • Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3
  • Lektoři: Vojtěch Ripka, Ph.D., doc. PhDr. et JUDr. Jakub Rákosník, Ph.D., Mgr. Kamil Činátl, Ph.D., Mgr. Jaroslav Pinkas, Mgr. Čeněk Pýcha
  • Akreditace: Kurz je akreditován MŠMT v systému DVPP pod č. j. 2894/2013-201-153

Anotace

Komunistické režimy samy sebe chápaly jako zásadní civilizační zlom a vyvrcholení snah o emancipaci člověka. Zastavíme se nad různými možnostmi, jak k této ambici přistupovat – probereme její vlastní zobrazování, metody prosazování, hodnocení jejího obsahu, komparativní vydělování “čistého” přínosu samotného komunistického režimu apod. Prověříme tedy onu inovativnost či do jaké míry komunistický režim navazoval na starší struktury a rovněž podoby eroze, kterými sociálně-inženýrský étos režimu postupně procházel.

Program:

  • 09.00 – 9.20:    Úvodní poznámky k tématu
  • 09.20 – 10.20:    Workshop 1 – Každodennost v zrcadle filmu: proměny životního stylu za časů komunismu
    Jak se vyvíjelo pojetí volného času? Jak se vyvíjely spotřební touhy? Jaké volnočasové aktivity režim nabízel? Co mohl člověk rozumět dobovými pojmy „seberealizace“ a „sebeaktualizace”? A jak s tím naložit v didaktické praxi?
  • 10.20 – 10.30    Přestávka na kávu a občerstvení
  • 10.30 – 11.30    Přednáška – Komunismus jako zdroj všeho zla? Příklad sociální politiky
  • 11.30 – 11.40    Diskuse
  • 11.40 – 13.00    Workshop 2 – Práce jako ústřední motiv komunistického projektu
    Jak se vyvíjela reprezentace práce v padesátých letech? Jaké byly proměny budovatelského étosu v padesátých až osmdesátých letech? Jak se měnil obraz práce v popkultuře? Jak vnímali práci „obyčejní lidé”?
  • 13.00 – 13.20    Přestávka na kávu a občerstvení
  • 13.20 – 14.10    Workshop 3 – Rituálně k novému člověku
    Do jaké míry jsou rituály zavedené komunistickým režimem pokusem o překrytí starších vrstev, zejména křesťanských? A nakolik přichází komunistický režim s vlastním “liturgickým” rokem, s vlastními přechodovými rituály? Daří se milníky ve společenském životě v letech 1948 až 1989 přetvořit a naplnit novým ideologickým obsahem? A jak se daří odkazu “komunistických” rituálů dnes?
  • 14.10 – 14.50    Workshop 4 – Proměny bydlení v období státního socialismu
    Jaká témata ve společensko-vědním vyučování otevírá problematika bydlení v období státního socialismu? Co proměny bydlení vypovídají o proměnách společnosti? V rámci workshopu se pokusíme na základě několika příkladů vytvořit funkční modelovou hodinu. Ambicí je nejen zapojit téma do výuky dějepisu, ale jeho prostřednictvím vytvořit také mezioborové vazby.
  • 14.50 – 15.00    Evaluace, závěr

Literatura:

  • Heumos, Peter: Vyhrňme si rukávy, než se kola zastaví! Dělníci a státní socialismus v Československu 1945–1968. Praha 2006.
  • Kabele, Jiří: Z kapitalismu do socialismu a zpět. Teoretické vyšetřování přerodů Československa a České republiky. Praha 2005.
  • Lérová, Irena: Úloha bydlení v sociálně ekonomickém rozvoji. Praha 1983.
  • Lüdtke, Alf: The History of Everyday Life: Reconstructing Historical Experiences and Ways of Life.1995 (online). Dostupné z: http://books.google.cz
  • Pribersky, Andreas – Berthold Unfried: Symbole Und Rituale Des Politischen. Ost-Und Westeuropa Im Vergleich. Frankfurt aMua 1999.
  • Rákosník, Jakub: Tři cesty soudobé české historiografie komunismu. In: Kalous, Jan – Kocian, Jiří (eds.): Český a slovenský komunismus (1921–2011). Praha 2012.
  • Rákosník, Jakub: Sovětizace sociálního státu: lidově demokratický režim a sociální práva občanů v Československu 1945–1960. Praha 2010.
  • Roubal, Petr: A Didactic Project Transformed into the Celebration of a Ritual: Czechoslovak Spartakiads 1955–1990. Journal of Modern European History 4, no. 1, 2006, s. 90–113.
  • Ústav pro výzkum veřejného mínění – Boška, Bohumil: Názory občanů na aktuální problémy bydlení a bytové politiky. Závěrečná zpráva 81–2. Praha 1982.


1989: Kontinuity a diskontinuity

  • Termín a místo konání:
    • 31. 10. 2014, 09–15.30, Sametové centrum, Cihelná 4, 118 00 Praha 1
    • 14. 11. 2014, 09–15.30, Ústavu pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3 – Žižkov
  • Lektoři: Vojtěch Ripka, Ph.D., PhDr. Jaroslav Najbert, Mgr. Kamil Činátl, Ph.D., Mgr. Jaroslav Pinkas, Jarmila Poláková, Táňa Marková
  • Akreditece: Kurz je akreditován MŠMT v systému DVPP pod č. j. 30216/2014-1-842

Anotace

Listopadová revoluce je zpravidla představována jako zásadní rozchod s jednou etapou národních dějin. Skutečností však zůstává, že v novém společenském i politickém kontextu přetrvává řada reziduí starého režimu, ať už jde o postoje, hodnoty či vzory jednání. V sérii přednášek a workshopů se pokusíme identifikovat spojitosti transformačního období s předcházející érou tzv. normalizace. Budeme také analyzovat diskurs veřejnoprávních médií a srovnávat ho s jinými paměťovými diskursy. Dotkneme se i otázky dopadů listopadové revoluce na školní prostředí. V historické paměti je důležitá nejen konkrétní událost, ale i způsoby, jak se k ní vztahujeme. Formou několika sond se dotkneme reflexe listopadové revoluce ve veřejném prostoru. Nabídneme možnosti, jak tyto problémy tematizovat ve škole.

Program:

  • 09.00–09.50: Pryč od státního socialismu: podoby přechodové spravedlnosti po roce 1989
    Úvodní přednáška. Dobové souvislosti přijetí lustračního zákona, záměr zákonodárců, zhodnocení jeho dopadů, srovnání s podobami v jiných zemích (Polsko, Německo, Maďarsko, JAR) a formami tranzitivní spravedlnosti (retribuce, restituce, rehabilitace). Popkulturní obrazy tranzitivní spravedlnosti a jejich využití ve škole (Báječná léta pod psa, Invictus, aj.).
  • 09.50– 1.00: Workshop 1 – Oslavy listopadu: ve veřejném prostoru a ve škole
    Analýza oslav listopadové revoluce ve veřejném prostoru. Oslavy organizované státní správou, samosprávou a občanskými iniciativami: rozbor forem, cílů, dopadů.
  • 11.00–11.20: Přestávka na kávu a občerstvení
  • 11.20–12.30: Workshop 2 – Vzpomínání na listopad (reflexe listopadových událostí v kulturní paměti a ve školním prostředí)
    Jak probíhala transformace na školách? Co znamenala politická změna roku 1989 pro sbory, učitele, žáky, výuku a především pro výuku dějepisu? Na příkladu školních kronik ilustrujeme mechanismy „přepisování“ dějin po roce 1989.
  • 12.30–13.40: Workshop 3 – Kontinuity a diskontinuity polistopadového vývoje
    Transformace jako recyklovaná normalizace. Filmové obrazy popisující transformační období ilustrují přežívání rejstříku, vzorců jednání, postojů a hodnot, které si dnes spojujeme většinou s obdobím tzv. normalizace. Na konkrétních příkladech (např. vztah k vlastnictví, k politické moci, veřejné a soukromé sféře) se pokusíme tyto kontinuity ilustrovat a navrhnout jejich použití ve škole.
  • 13.40–13.50: Přestávka na kávu a občerstvení
  • 13.50–14.40: 1989 – Jak to říct dětem
    Nový filmový projekt Táni Markové a Jarmily Polákové (Film a sociologie) se snaží „velkou historii“ listopadové revoluce přiblížit dětským divákům. Ze snímku si promítneme některé ukázky a následně budeme diskutovat. Co vědí děti o listopadu 1989? Jak může film efektivně pomoci doplnit jejich znalosti? Co, jak a proč učit o listopadové revoluci?
  • 14.40–15.00 – evaluace, závěr

Literatura: