V úterý začíná konference k výročí pádu komunistického režimu v Československu
Praha 5. října 2009 – Již zítra, tedy v úterý 6. října, začíná v konírně Nostického paláce na Malé Straně mezinárodní konference „20 Years After – Komunistické režimy ve střední a východní Evropě jako společné dědictví“, pořádaná Ústavem pro studium totalitních režimů, Ministerstvem kultury ČR a za přispění agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast EACEA.
Veškeré informace o konferenci najdete na webových stránkách www.20yearsafter.eu.
Konference je koncipována jako otevřená vědecká platforma a těší se nebývalému zájmu vědecké komunity. Do anonymního recenzního řízení se přihlásilo přes sedmdesát přispěvatelů. Komise mezinárodních odborníků (přípravný výbor konference) příspěvky prošla a ohodnotila. Na pražskou konferenci bylo vybráno 35 nejlepších příspěvků. „Konference 20 Years After se tak stala jednou z prvních konferencí, na kterou byli vybíráni řečníci podle anonymního recenzního řízení, což je v České republice v příbuzných oborech dosud bohužel nepříliš obvyklá věc,“ říká jeden z členů programového výboru, Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů.
20 Years After je významnou mezinárodní konferencí k blížícímu se 20. výročí pádu komunistického režimu v Československu. Zúčastní se jí řada renomovaných historiků z celého světa, kteří budou debatovat a referovat v těchto diskusních panelech:
- „Transitional Justice“
Vyrovnávání se s nedemokratickou minulostí, od trestního stíhání přes veřejnou diskusi až po symbolické akty – lustrační procedury, komise pravdy, institucionalizace paměti - „Staré“ sítě v post-komunistických podmínkách
Sociální sítě po desetiletích pokusů o systematické sociální inženýrství (politika a veřejná sféra, rodinné sítě, klientelismus) - Transformace bezpečnostních sborů
Proces transformace původně jednoho ze základních pilířů nedemokratického systému v organizace tvořící nástroje vlády práva - Konceptualizace historie v primárním a sekundárním školství v (post-) totalitní době
Historie jako nástroj vládní politiky, politického vzdělávání, historické a literární vzdělávání sloužící jako indoktrinace - Životní styl a kultura každodennosti v pozdním komunismu
Populární kultura, reklama, gastronomie, móda a umění v pozdním komunismu a jejich současné reflexe - Kořeny pádu komunismu
O TRANSITIONAL JUSTICE
Nepříliš známý pojem „transitional justice“, který by se dal přeložit jako „tranzitivní spravedlnost“, je v českém kontextu dosud poměrně neznámé uchopení procesů, které jsou často shrnované pod kategorii „vyrovnání se s minulostí“. Transitional justice zahrnuje soubor činností transformujícího se státu a společnosti ve škále od trestněprávních opatření až po symbolické akty úcty k obětem. Transitional justice je rovněž multidisciplinární vědní obor využívající poznatky a metody historiografie, politologie, sociologie, ústavního práva a obecně právní vědy.
TIPY NA PŘEDNÁŠEJÍCÍ K ROZHOVORŮM:
- Michael Kraus, Middlebury College, Vermont, USA
Vyrovnání se s bývalými režimy a jejich dědictvím ve střední a východní Evropě - Václav Veber, Ústav pro studium totalitních režimů, Česká republika
Historiografie třetího odboje na českých vysokých školách dvacet let po pádu komunismu - Aviezer Tucker, Gvirtzman Memorial Foundation Fellow, Česká republika
Dědictví totality - Jakub Jirsa, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Česká republika
Vina a hanba: dvě rozdílné varianty období přechodu („transitional justice“) - Berthold Unfried, Institute for Economic and Social History, University of Vienna, Rakousko
Vyrovnání se s minulostí v NDR jako s druhou německou diktaturou: vyšetřovací komise německého parlamentu o Německé demokratické republice - Paulina Bren, Department of History, Vassar College, USA
Socialistická identita a postkomunistická paměť v televizním vysílání v České republice - Barbara Day, dlouholetá ředitelka Nadace Jana Husa a výkonná ředitelka Pražského výboru pro mezinárodní spolupráci, nositelka Řádu britského impéria za práci v „podzemní“ univerzitě Nadace Jana Husa. Byla oceněna „za služby pro britsko-české kulturní vztahy“
- Marius Oprea, ředitel rumunského Ústavu pro vyšetřování komunistických zločinů v Rumunsku. Musel čelit několika bezprecedentním útokům na sebe a svoji rodinu. Jím řízený ústav se zabývá mimo jiné odkrýváním masových hrobů z doby vlády diktátora Nicolae Ceauşesca
V případě dotazů či žádostí o rozhovory mě neváhejte kontaktovat.
Jiří Reichl, tiskový mluvčí
Ústav pro studium totalitních režimů
gsm: +420 – 725 787 524
e-mail: press@ustrcr.cz
