TUHÁČEK, František (18. 11. 1903 Budapešť – ?)

příslušník SNB souzený v rámci politického procesu „Zítko František a spol.“

Otec František Tuháček pracoval jako horník v kladenských dolech, později působil jako vojenský hudebník a vězeňský dozorce. Matka Emílie, rozená Gurková, pracovala jako dělnice v tabákové továrně. Po vychození obecné a měšťanské školy v Kutné Hoře se František Tuháček vyučil elektrotechnikem. Až do přijetí k četnictvu pracoval jako dělník a zaměstnanec armády. V roce 1927 absolvoval četnickou školu a až do roku 1939 sloužil na Slovensku. Po evakuaci do protektorátu byl přidělen k pátrací stanici Chrudim. V letech 1942–1946 působil na kriminální úřadovně v Pardubicích. Až do dubna 1948 byl vedoucím okresní kriminální úřadovny v Pardubicích a Broumově. Následně působil na oblastní kriminální úřadovně v Pardubicích a okresním velitelství SNB v Chrudimi. Od září 1949 až do svého zatčení byl zařazen na velitelství stanice SNB Chrudim. Dosáhl hodnosti vrchního strážmistra SNB. Po roce 1945 podal přihlášku do KSČ.

V červenci 1949 byl Fr. Tuháček požádán svým známým řezníkem Františkem Zítkou, zda by mohl obstarat ubytování pro Květoslava Kyzlíka, syna bývalého vrchního strážmistra SNB v Chocni. Fr. Tuháček se s Kyzlíkovým otcem dobře znal a sehnal mu potřebný úkryt. Rovněž Kyzlíkovi, který v té době působil na území ČSR jako kurýr zahraniční zpravodajské služby, pomohl opravit rozbitou zbraň. Při následných setkáních s Kyzlíkem měl dle obžaloby současně podávat špionážní zprávy, což však ve své první výpovědi popřel.

K zatčení Fr. Tuháčka došlo na základě výpovědi zadrženého kurýra K. Kyzlíka 13. prosince 1949. Hlavní líčení se skupinou „Zítko František a spol.“, do které byl Fr. Tuháček zařazen, se konalo u Státního soudu v Praze 30. května 1950. Soudnímu senátu předsedal plk. JUDr. Jiří Štella, státní prokuraturu zastupoval škpt. JUDr. František Kohout. Za zločiny velezrady a vyzvědačství byl Fr. Tuháček odsouzen k 25 letům těžkého žaláře, peněžitému trestu ve výši 10 000 Kčs, konfiskaci veškerého majetku a k trestu odnětí občanských práv po dobu deseti let. Během věznění prošel uranovými pracovními tábory na Příbramsku a Jáchymovsku a věznicí Leopoldov. Podmínečně propuštěn byl na amnestii prezidenta republiky v květnu 1960. V lednu 1991 byl Vyšším vojenským soudem plně rehabilitován.

Prameny:

  • ABS, f. Různé bezpečnostní spisy po roce 1945 (zn. f. 304), 304-205-4.
  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-918 Hradec Králové.
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis Františka Tuháčka.
  • NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or I/VI 16/50.

-jin-