Tisková zpráva k projektům mapujícím Gulag a represe vůči čs. občanům v SSSR

Ústav pro studium totalitních režimů a sdružení Gulag.cz se dlouhodobě zabývají projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR. U příležitosti spuštění virtuální prohlídky a 3D modelu tábora Gulagu bychom proto rádi představili naši činnost a aktuální stav bádání na tomto poli.

Fotogalerie

Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014) Tisková konference k projektům projekty mapujícími sovětský systém nápravně-pracovních táborů Gulag a represe vůči československým občanům v SSSR (Praha, ÚSTR, 17.07.2014)

1. Spolupráce s prof. Borákem

S Ústavem pro studium totalitních režimů zahájil externí spolupráci prof. Mečislav Borák ze Slezské univerzity v Opavě, který se tématu represí čs. občanů v SSSR věnuje již od 90. let. Navazuje tak na ukončený projekt Slezské univerzity a Slezského zemského muzea Perzekuce československých občanů v Sovětském svazu 1918–1956. Výsledkem jeho dosavadní práce je řada odborných publikací, článků, výstav i televizních dokumentů. Aktuální novinkou z pera prof. Boráka je publikace Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953.

2. Projekt ÚSTR „Čechoslováci v Gulagu“ (Adam Hradilek, Jan Dvořák)

Od roku 2011 až do současnosti je stěžejním tématem Skupiny orální historie ÚSTR téma Čechoslováci v gulagu. Cílem tohoto projektu je zaznamenat a shromáždit audiovizuální i písemná svědectví o osudech čs. občanů perzekvovaných v SSSR v letech 1917–1960, která jsou zároveň konfrontována s archivními materiály z tuzemských i zahraničních archivů.

Do dnešních dnů bylo v rámci snahy zachytit československou paměť gulagu zaznamenáno 43 rozhovorů s bývalými vězni sovětských táborů, 22 rozhovorů s pozůstalými a příbuznými vězněných osob, zároveň se podařilo získat více než 60 rozhovorů ze zahraničních orálně-historických sbírek, 17 písemných vzpomínek a tisíce dopisů, dokumentů a fotografií vztahujících se k této problematice. Kromě České republiky byl sběr rozhovorů a dalších materiálů veden v Izraeli, Litvě, Ukrajině, Rakousku či USA.

Na základě sebraných materiálů vznikla řada průběžných výstupů (výstavy Čechoslováci v gulagu, Židé v gulagu, tematické besedy a semináře, publikované studie a články v tematických sbornících a časopisech), výsledky výzkumu byly členy SOH rovněž prezentovány na několika mezinárodních vědeckých konferencích (Washington, Paříž, Vilnius). Obdobné výstupy jsou plánovány i do budoucna (v nebližší době půjde o tematický seminář připomínající 75. výročí židovských transportů z Moravské Ostravy, Vídně a Katovic do tábora v Nisku nad Sanem, který se uskuteční v říjnu 2014 v Knihovně Václava Havla). Mezi nejcennější výstupy lze zařadit také poskytování informací o obětech sovětského represivního režimu příbuzným a rodinám pozůstalých (více na stránkách projektu Paměť a dějiny totalitních režimů)

3. Spolupráce s ukrajinskými archivy

Od roku 2012 probíhá stěžejní výzkum v ukrajinských státních archivech a archivech ukrajinské tajné služby SBU. Zpočátku šlo o archivy v Užhorodu a Lvově, po nedávné změně politické situace na Ukrajině byl badatelům ÚSTR v červnu 2014 poprvé umožněn přístup i do centrálního archivu SBU v Kyjevě. Ve zmíněných archivech se podařilo dohledat a získat kopie vyšetřovacích spisů sovětské tajné služby (GPU, OGPU, NKVD) vedených na dotazované pamětníky a stovky spisů vedené na další Čechoslováky vězněné v táborech gulagu či jinak v minulosti perzekvované sovětským režimem.

Nový ředitel ukrajinského Archivu SBU Igor Kulik na rozdíl od předchozího vedení archivu zpřístupnil všechny materiály všem badatelům. Díky tomu se badatelé dostali k materiálům, které pro ně byly před tím nedostupné. Igor Kulik i nový ředitel ukrajinského Ústavu paměti národa Volodymir Vjatrovyč shodně tvrdí, že český přístup k archivním materiálům a způsob práce ÚSTR a ABS jsou pro ně vzorem.

S Archivem SBU plánuje ÚSTR vydat společné sborníky dokumentů o perzekuci čs. občanů na Ukrajině za Velkého teroru (1937-1938) a začátku války (1939-1941). Tato publikace se plánuje již delší dobu, ovšem díky novému přístupu vedení Archivu SBU bude možné do ní zařadit dříve nedosažitelné materiály. Editorem za českou stranu bude prof. Mečislav Borák.

4. Sdružení Gulag.cz, jeho činnost a film 8 hlav šílenství

S Ústavem pro studium totalitních režimů dlouhodobě spolupracuje i sdružení Gulag.cz (předseda Štěpán Černoušek), jehož cílem je sdílet a šířit informace o sovětském Gulagu a všem, co s ním souvisí. Věnuje se mapování pozůstatků táborů Gulagu, popularizaci tématu i projektů ÚSTR (Čechoslováci v Gulagu). Do budoucna chceme s ÚSTR spolupracovat na projektu virtuálního muzea Gulagu.

Kromě aktuální novinky – 3D modelu a virtuální prohlídky Gulagu – se sdružení letos v květnu podílelo na vydání knihy vzpomínek americko-polského kněze Waltera Ciszeka na pobyt v Gulagu „S Bohem v Rusku“ (nakladatelství Paulínky). Aktuálně navázalo spolupráci s moskevským Muzeem dějin Gulagu (využití panoramatických fotografií pro novou expozici muzea) a Univerzitou Pardubice – restaurátorskou fakultou v Litomyšli (restaurování a ochrana artefaktů nalezených v opuštěných táborech Gulagu).

Režisérka Marta Nováková, členka sdružení a účastnice dvou výprav na opuštěné lágry na Sibiři, právě natáčí film o ruské básnířce Anně Barkovové, která strávila valnou část svého života v Gulagu. Hlavní roli básnířky ztvárňuje Aneta Langerová.

5. Finální verze virtuální prohlídky Gulagu

Virtuální prohlídka táboru Gulagu a nalezených předmětů je výsledkem tří expedic sdružení Gulag.cz vedených Štěpánem Černouškem (2009, 2011, 2013), které v nejodlehlejších částech Sibiře mapovaly pozůstatky pracovně-nápravných táborů podél tzv. Mrtvé trati - transpolární železnice budované vězni Gulagu v letech 1947–1953. Ta měla v délce téměř 1500 kilometrů spojit města Salechard a Igarka a měla označení Stavba Gulagu č. 501 a 503. Pracovalo na ní odhadem 100 tisíc vězňů v desítkách táborů. Díky velkým vzdálenostem a opuštěnosti oblasti severní Sibiře se mnohé z těchto táborů dochovaly do dnešních dnů – celá stavba byla opuštěna záhy po smrti Stalina v březnu 1953.

První ukázky virtuální prohlídky byly zpřístupněny na webu www.gulag.cz od listopadu loňského roku. Nyní je zde nově kompletní 3D vizualizace pracovního tábora s panoramatickou prohlídkou všech typů baráků a 3D prohlídkou nalezených artefaktů. Panoramatické fotografie (složené celkem z 18 tisíc snímků) i výslednou webovou prezentaci zajistil fotograf a cestovatel Pavel Blažek z firmy Never Give Up. Webová prohlídka je přístupná ve čtyřech jazykových mutacích (čeština, angličtina, polština, maďarština) – její realizace byla podpořena Visegrádským fondem v rámci projektu Středoevropská paměť Gulagu. Na prohlídku jsou navázány i podrobné informace o osudech Čechoslováků, Poláků a Maďarů v Gulagu. Partnery projektu jsou Ústav pro studium totalitních režimů (ČR), Ústav pamäti národa (SR), Instytut pamieci narodowej (Polsko) a sdružení Németkör (Maďarsko).

Celkem jsme během tří expedic zmapovali 17 opuštěných táborů v různém stadiu rozkladu – od takřka spálených či neznatelných pozůstatků zarostlých v tajze po dobře dochované tábory, které nestihli rozebrat ani místní lovci či rybáři. Pro účely virtuální prohlídky jsme v září 2013 dokumentovali tábory na 150kilometrovém úseku trati mezi zaniklým městem Jermakovo na Jeniseji, řekou Turuchan, osadou Janov Stan a říčkou Bolšaja Bludnaja. Vzhledem k tomu, že ani v jednom z těchto táborů se nedochovaly zdaleka všechny typy baráků, byli jsme nuceni sestavit virtuální „Lágr u Mrtvé trati“ z prohlídek nasbíraných celkem v pěti různých táborech – podle toho, kde se jednotlivé typy baráků zachovaly nejlépe.

Výsledný zrekonstruovaný model tábora svou podobou odpovídá nejběžnějšímu rozložení budov v táborech (ačkoli se každý tábor v počtech baráků a dalších jednotlivostech lišil) a jsou v něm všechny druhy baráků typických pro většinu táborů: tři typy vězeňských baráků, administrativa, kuchyně s jídelnou, samotka, latríny, lázně, dezinfekce, sušárna, dílny a skladiště, ošetřovna, vrátnice, strážní věž, psí boudy, a k tomu železniční most a lokomotiva na opuštěné trati. Jedná se celosvětově vůbec o první takto zdokumentovaný a virtuálně zrekonstruovaný tábor Gulagu.

Kromě využití technologie panoramatických snímků jsme všechny objekty důkladně měřili geodetickým vybavením. Model tábora a jednotlivých budov tak svými proporcemi a podobou odpovídá realitě – snažili jsme se o rekonstrukci původní podoby tábora. Kromě poznatků z našeho dlouhodobého terénního výzkumu jsme pro popis účelu jednotlivých budov a života v táboře použili výsledky studia odborné literatury, archivních materiálů, a také vzpomínky pamětníků. Většinou se jedná o vzpomínky přímo na stavbu Mrtvé trati, v několika případech jsme použili pro ilustraci života v táboře vzpomínky vězňů z jiných, avšak obdobných staveb Gulagu.

(Praha, 17. 7. 2014)

Pozvánka

Ohlasy v médiích