SKALICKÝ, Milan (13. 7. 1921 Přelouč – ?)

technický úředník, člen odbojové organizace Kotva

Syn Jindřicha Skalického a Heleny, rozené Jarolímové. Otec byl zaměstnán jako úředník Československých dopravních podniků. Matka byla v domácnosti a starala se o výchovu tří dětí. Po dokončení obecné a měšťanské školy se Milan Skalický vyučil elektrotechnikem. Následně vystudoval strojírenskou průmyslovou školu. Za okupace byl totálně nasazen ve Vídni. Po skončení druhé světové války byl zaměstnán jako technický úředník v n. p. Agrostroj v Roudnici nad Labem. Oženil se s Helenou Bardounovou, se kterou měl dvě děti.

Milan Skalický byl členem odbojové organizace Kotva. O činnosti skupiny byl informován Josefem Kalíkem, který organizaci vedl. V roce 1949 navštívil synovce Petra Zenkla Stanislava Jirsu, který byl s exilovým předsedou ČSNS v kontaktu. Získal tak instrukce k odbojové činnosti. Navázal také spojení s Františkem Knotkem, který vedl na Roudnicku odbojovou organizaci Zora, a pověřil ho řízením skupiny Star, která byla součástí organizace Kotva. M. Skalický dodával špionážní zprávy Šebkovi, který byl zapojen do odbojové organizace Za smrt Janovu. Podle vyšetřovatelů StB od něho získal lahvičky s infekčními nemocemi (slintavkou, kulhavkou, slepičím morem), které měli členové skupiny rozšiřovat za účelem sabotáže národního hospodářství. Toto tvrzení M. Skalický během výslechu vedeném v rámci obnovy řízení v roce 1956 popřel. Uvedl, že na něm byla výpověď vynucena fyzickým násilím.

Milan Skalický byl zatčen 28. května 1952. Spolu s dalšími zatčenými byl vyšetřován v rámci akce Ohře. Vzhledem k rozporům ve výpovědích obviněných bylo rozhodnuto o zostření vyšetřovacích metod. Vyšetřovaní byli nuceni celé hodiny chodit, a když nedodrželi stanovené tempo, byli politi vodou. Byli vězněni v temnici a nesměli spát. Výslechy probíhaly celý den a noc. M. Skalický byl obviněn z trestných činů velezrady a vyzvědačství. Byl souzen spolu s dalšími sedmi muži v procesu „Milan Skalický a spol.“, který se konal 15.–16. prosince 1953 před Krajským soudem v Ústí nad Labem. Byl odsouzen k trestu odnětí svobody na doživotí, finančnímu trestu, konfiskaci majetku a ztrátě občanských práv. V roce 1955 mu byl amnestií prezidenta republiky trest snížen na 25 let. Byl vězněn v Mostě, Litoměřicích, Mírově a Ostrově nad Ohří. Odsouzení v procesu „Milan Skalický a spol.“ podali žádost o obnovu trestního řízení, které bylo v roce 1958 vyhověno. Krajský soud Ústí nad Labem rozhodl 21. února 1958, že obvinění jsou vinni z trestného činu spolčení k velezradě. M. Skalický byl odsouzen k trestu odnětí svobody čtrnácti let. K plné rehabilitaci M. Skalického došlo 16. července 1990.

Prameny:

  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-872 Ústí nad Labem.
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis Milana Skalického.
  • SOA Litoměřice, f. Krajský soud Ústí nad Labem 1953–1960, kart. 101, T37/53.

Literatura:

  • HONZÍKOVÁ, Miluše: Politické procesy 50. let – Krajský soud v Liberci 1953–1954. Diplomová práce, Technická univerzita v Liberci, Liberec 2006.

-kj-