ŠILHAN, František (7. 1. 1905 Nová Ves u Tanvaldu – 13. 2. 1985 Nové Město na Moravě)

římskokatolický kněz a provinciál jezuitského řádu souzený v politickém procesu „Machalka a spol.“

Syn pomocného klempířského dělníka Františka Šilhana a Anny, rozené Spudichové. Obecnou školu navštěvoval v Šumburku. Po absolvování měšťanské školy v Tanvaldu pokračoval ve studiích na německém gymnáziu v Bohosudově. Po kvintě vstoupil do jezuitského noviciátu v Trnavě, dokončil ho na Velehradě. Maturitní zkoušku složil na gymnáziu v Praze-Bubenči. Následné tři roky studoval v Nizozemsku, filozofii v Oudenboschi a teologii v Maastrichtu. Zde byl 15. srpna 1933 vysvěcen na kněze. Po návratu do ČSR v roce 1934 vykonal prezenční vojenskou službu a odjel do Říma, aby se na tamní papežské univerzitě Gregoriána připravoval na dráhu profesora filozofie. Po návratu do ČSR působil rok v duchovní správě u sv. Ignáce v Praze. V roce 1937 absolvoval ve Francii tři řádové probace a rok poté byl ustanoven profesorem na řádovém filozofickém učilišti české provincie v Benešově, kde učil až do roku 1942, kdy bylo učiliště zabráno Němci. Výuka filozofie tak byla přenesena na Velehrad, kde v papežské koleji František Šilhan přednášel až do roku 1945. Na podzim téhož roku byl jmenován provinciálem české provincie Tovaryšstva Ježíšova a zároveň působil u sv. Ignáce v Praze.

František Šilhan stejně jako většina ostatních představitelů řádů byl po únoru 1948 obviněn z vyzvědačství pro Vatikán. Jako v případě ostatních obviněných i u něho byly kontakty s představenými v zahraničí omezeny na informování o životě české provincie Tovaryšstva Ježíšova. V jednom případě kromě zpráv náboženského rázu předal chargé ď affaires apoštolské internunciatury Ottaviovi de Liva i zprávu o počtu zatčených kněží Katolické akce, doplněnou o vývoj této akce v ČSR. Po podzimní schůzce u arcibiskupa Josefa Berana v roce 1947 tlumočil řádovým spolubratřím arcibiskupovo přání, aby upevňovali věrnost věřících k církvi a zabraňovali nástupu materialistické ideologie. F. Šilhana rovněž asi dvakrát navštívil člověk vydávající se za zaměstnance nizozemského velvyslanectví, pravděpodobně se jednalo o provokaci ze strany StB, a nabízel mu zprávy o československém vývozu do SSSR.

Státní bezpečnost zatkla F. Šilhana až napodruhé na Domažlicku 18. března 1950, když se po prvním nezdařeném pokusu o zatčení snažil opustit území republiky. Byl vyslýchán v Praze-Ruzyni a vzhledem k tomu, že termín procesu Machalka a spol., do kterého byl zařazen, se blížil, absolvoval extrémně tvrdé vyšetřování. Předem připravené soudní přelíčení se skupinou Machalka a spol. se konalo ve dnech 31. března až 5. dubna 1950. Senátu Státního soudu Praha předsedal JUDr. Jaroslav Novák. Žalobci byli tři: JUDr. Karel Čížek, JUDr. Josef Urválek a JUDr. Ludmila Brožová. F. Šilhan byl za zločiny velezrady a vyzvědačství odsouzen k 25 letům těžkého žaláře, peněžitému trestu ve výši 50 000 Kč, konfiskaci veškerého majetku a k trestu odnětí občanských práv po dobu deseti let. Po svém odsouzení prošel věznicemi Praha-Pankrác, Mírov, Leopoldov, Ostrava a Valdice. Propuštěn byl až v roce 1965. V roce 1968 se aktivně podílel na obnově jezuitského řádu, na vytváření malých komunit a v neposlední řadě napomáhal adeptům kněžství ve zprostředkování zahraničních studií. V roce 1971 na vlastní žádost předal úřad provinciála P. Janu Pavlíkovi. S příchodem tzv. normalizace byl internován v Radvanově. Od roku 1979 pobýval v Moravci, kde je také pochován. V roce 1993 byl z rozhodnutí Krajského soudu v Praze plně rehabilitován.

Prameny:

  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-2844 MV.
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis Františka Šilhana.
  • NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or I/VII 31/50.

Literatura:

  • BULÍNOVÁ, Marie – JANIŠOVÁ, Milena – KAPLAN, Karel (eds.): Církevní komise ÚV KSČ 1949–1951. ÚSD AV ČR – Doplněk, Praha – Brno 1994.
  • Církevní procesy padesátých let. (Kolektiv autorů, vědecká redakce Jan Stříbrný). Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2002.
  • KAPLAN, Karel: Stát a církev v Československu v letech 1948–1953. ÚSD AV ČR – Doplněk, Praha – Brno 1993.
  • KAPLAN, Karel – PALEČEK, Pavel: Komunistický režim a politické procesy v Československu. Barrister & Principal, Brno 2001.
  • MANDZÁK, Daniel Atanáz: Agent a špión Vatikánu. Redemptorista Ján Ivan Mastiliak – slovenský účastník monstrprocesu proti Augustinu Antonínu Machalkovi a spol. ÚPN, Bratislava 2008.
  • MANDZÁK, Daniel Atanáz (ed.): Dokumenty k procesu s Augustinem A. Machalkou a spol. ÚPN, Bratislava 2009.
  • OPASEK, Anastáz: Dvanáct zastavení. Vzpomínky opata břevnovského kláštera. Torst, Praha 1997.
  • TAJOVSKÝ, Bohumil Vít: Člověk musí hořeti. Torst, Praha 2001.
  • VAŠKO, Václav: Dům na skále 2, Církev bojující 1950–květen 1960. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007.
  • VAŠKO, Václav: Neumlčená. Kronika katolické církve v Československu po druhé světové válce II. ZVON, Praha 1990.
  • VLČEK, Vojtěch: Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948–1964. Matice cyrilometodějská, Olomouc 2004.

-jin-