Rada ÚSTR se distancovala od udělení osvědčení o třetím odboji Michalu Legdanovi

Praha, 18. května 2015 – Rada ÚSTR se na řádném jednání 18. května 2015 distancovala od skutečnosti, že Michal Legdan dostal od Ministerstva obrany osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. Přijala usnesení, ve kterém uložila své předsedkyni Emilii Benešové, aby se jménem Rady ÚSTR obrátila na ministra obrany a požádala ho o přezkoumání uvedeného kroku podle správního řádu.

„Klíč k řešení je v rukou ministra obrany. Ten může zahájit správní řízení ve věci odejmutí osvědčení neoprávněně oceněné osobě. Věřím, že Martin Stropnický projeví cit pro věc a nedopustí, aby na oceňování tzv. třetího odboje padl stín,“ uvedla předsedkyně Rady ÚSTR Emilie Benešová.

Rada ÚSTR vyjádřila obavu, že udělování ocenění nezpůsobilým osobám může poškozovat obraz všech, kteří za minulého režimu usilovali o svobodu a demokracii. Zároveň to podle ní zpochybňuje práci pracovníků ÚSTR, kteří pro Ministerstvo obrany k ocenění o třetím odboji připravují odborná stanoviska.

„Házet vrahy a zloděje společně s disidenty do jednoho pytle je velká rána pro všechny spravedlivě oceněné. Takovéto případy nahlodávají důvěru ve statečné lidi, kteří se nebáli v minulosti pozvednout hlas. Bude-li Ministerstvo obrany k oceňování přistupovat takto ledabyle, nebude možné to označit jinak než jako znásilňování dějin,“ obává se člen Rady Michal Uhl. Uvedený případ je podle něj mimořádně problematický.

Ústav pro studium totalitních režimů před třemi lety, 26. září 2012, vydal nesouhlasné stanovisko k ocenění skupiny „Mstitelé Milady Horákové“, jejímž členem byl Michal Legdan. Ve stanovisku se uvádí, že „v případě žadatelů se jednalo o činnost, kterou nelze hodnotit jako odboj a odpor proti komunismu ve smyslu zákona č. 262/2011 Sb.“ Stanovisko také konstatuje, že „na základě odborného stanoviska Archivu bezpečnostních složek a sdělení Národního archivu vyplývá v případě pana Michala Legdana zákonná překážka podle § 4 odst.1 písm. c) zákona.“ Zároveň se ve stanovisku píše, že „v případě žadatelů se nejednalo o formu odboje a odporu podle § 3 zákona, tj. účast žadatelů na odboji a odporu proti komunismu byla vedena zavrženíhodnou pohnutkou a při této činnosti se dopustili zavrženíhodného jednání směřujícího k popření hodnot svobody a demokracie či popření individuálních základních lidských práv.“ Ministerstvo obrany však nakonec rozhodlo v rozporu s těmito stanovisky, přičemž ani po žádosti členů Rady ÚSTR svůj postup nezdůvodnilo.

„My nevíme, jaké to byly nové skutečnosti, které Ministerstvu obrany daly podnět k takové změně stanoviska,“ řekl při jednání radní Zdeněk Bárta. Ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková připomněla, že postup ministerstva vrhá stín nejen na ÚSTR, ale také na Archiv, který pro ministerstvo k agendě o třetím odboji připravuje rešerše.

Rada přijala své usnesení pěti hlasy. Naděžda Kavalírová se hlasování zdržela a člen Rady ÚSTR Eduard Stehlík, který má na Ministerstvu obrany agendu o třetím odboji na starosti, dorazil na jednání Rady se zpožděním, takže při diskusi o usnesení nebyl přítomen.