Passler, Horst Stepan (* 21. 3. 1943, † 11. 2. 1961)
Horst Stepan Passler se narodil 21. března 1943 ve Frýdlantu, okr. Liberec. Byl rakouské národnosti, do roku 1960 byl státním příslušníkem Československa, poté občanem Rakouska. Pocházel z rakouské rodiny Passlerových žijící v Čechách. Jeho matka se jmenovala Hildegard Herbst, rozená Ressler. Otec nebyl v rodném listu uveden, ale byl jím stejně jako v případě jeho bratrů Stephan Dëmischenko, který byl maďarské státní příslušnosti. Horst měl pět sourozenců: starší sestry Edith, provdanou Schwarz, a Traudel, bratry Erwina a Heinze Oscara a mladší sestru Janu[1]. Bydlel u své matky ve Frýdlantu v Čechách.
Roku 1960 mu bylo povoleno se vystěhovat do Rakouska, povolení k trvalému vycestování mu udělila Veřejná bezpečnost Liberec. Dne 10. února 1960 vycestoval na svůj cestovní pas do Rakouska přes Oddělení pasové kontroly České Velenice.[2] Poté žil ve Vídni u sestry Edith.
Horst Passler tragicky zahynul na československé státní hranici dne 11. února 1961. Našel jej vojín Píša z hlídky Pohraniční stráže (dále jen PS) v prostoru 15. roty 15. brigády PS v Nových Hradech (Sokolí hnízdo). Dne 11. 2. 1961 v 16.30 hod. prováděl vojín Píša obhlídku kontrolního pásma a drátěného zátarasu v prostoru hraničního mezníku HM V/3 u Tetřevího lesa. Mezi střední a vnější stěnou drátěného zátarasu našel mrtvého muže, který byl v podřepu. Jeho cesta postupu byla z Rakouska do ČSSR. Podle nalezených dokladů a cestovního pasu byl muž identifikován jako Horst Passler. Denní hlášení PS uvádí možnou příčinu smrti: Pravděpodobně zkoušel, zda je v DZ (drátěný zátaras, pozn. aut.) proud, neboť levá ruka byla položena na vodič ve střední stěně. Na této ruce má spáleny dva prsty. Zkrat u 15. roty nebyl zaznamenán.[3] Podle lékařského ohledání nastala smrt Horsta Passlera mezi 16.00 a 16.15 hod. Poslední kontrola drátěného zátarasu v tomto prostoru proběhla ráno mezi sedmou a devátou hodinou.
Po nálezu mrtvého byla na místo povolána komise 15. brigády PS s okresním prokurátorem a náčelníkem Okresního oddělení VB České Budějovice. Mrtvola byla převezena na prosekturu Krajského ústavu národního zdraví v Českých Budějovicích. Důvody přechodu hranic nebyly pohraničníky zjištěny.[4] Podle informací rodiny byla důvodem jeho návratu do Československa první svatba jeho bratra Heinze, která se konala v dubnu 1961. Horst nedostal vstupní povolení do Československa, a proto se snažil na svatbu dostat ilegálním přechodem státních hranic. Rodina dostala informace o jeho smrti až asi po deseti letech. Bylo jim také oznámeno, že Horst je pohřben v Klatovech (pravděpodobně v neoznačeném hrobě).[5]
Smrt Horsta Passlera nebyla vyšetřována ani Sborem národní bezpečnosti, ani Úřadem dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) po roce 1990.
Případ Horsta Passlera nebyl jediný případ smrti rakouského občana na železné oponě. V letech 1948–1989 bylo při přechodu československých hranic s Rakouskem a Německem usmrceno celkem 14 občanů Rakouska, což je 5 % všech osob usmrcených na československých státních hranicích v tomto období.[6] Přechody ve směru do Československa tvořily cca 18 % všech přechodů hranice.[7]
Eva Palivodová
Archivní dokumenty:
- Osobní fotografie Horsta Passlera ze začátku 60. let (zdroj: archiv Jindřicha Passlera)
- Denní hlášení č. 35 ze 13. 2. 1961 (zdroj: ABS, f. 2357)
Zdroje:
- ABS, f. Hlavní správa pohraniční stráže (2357), k. A/16, Denní hlášení č. 35 ze 13. února 1961
- PULEC, Martin: Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek: Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989. ÚDV, Praha 2006, 319 s.
- E-mailová komunikace se synovcem Jindřichem Passlerem, červenec 2012
Portrét byl zpracován také v rámci mobilní aplikace Místa Paměti národa v sekci Iron Curtains Stories.
[1] Heinz Passler žil ve Frýdlantu v Čechách a nedávno zemřel. Informaci poskytl autorce textu jeho syn Jindřich Passler při e-mailové komunikaci v červenci 2012. Paní Edith Schwarz byla autorkou v srpnu 2012 dopisem požádána o informace o bratrovi Horstovi, bohužel se neozvala.
[2] Archiv bezpečnostních složek (dále jen ABS), f. Hlavní správa pohraniční stráže (2357), k. A/16, Denní hlášení č. 35 ze 13. 2. 1961.
[3] Tamtéž.
[4] Tamtéž.
[5] Informace poskytl autorce textu pan Jindřich Passler v e-mailové komunikaci v září 2012.
[6] PULEC, Martin: Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek: Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989. ÚDV, Praha 2006.
[7] Tamtéž. Srov. Interní materiály badatelky Terezy Maškové k projektu Dokumentace usmrcených na čsl. státních hranicích 1948–1989.