Ústav pro studium totalitních režimů

• Hl. stránka
• Kontakty
• Archiv bezpečnostních složek

Ústav pro studium totalitních režimů » O nás » Mezinárodní spolupráce

Nové členské státy, které vstoupily do Evropské unie r. 2004, s sebou přinesly nové téma – dědictví komunismu, které se nejpozději od tohoto roku stalo společným dědictvím evropským. Že je pro postkomunistické státy téma nedostatečného vyrovnání se s minulostí palčivé a že v rozšířené Evropské unii spatřují novou rovinu, na které se bude možné s touto problematikou vypořádat společnými silami, ukázalo první východoevropské předsednictví Evropské unie.

Slovinské předsednictví EU uspořádalo dne 8. dubna 2008 společně s Evropskou komisí v Bruselu Evropské veřejné slyšení na téma „Zločiny spáchané totalitními režimy“. Slyšení se účastnil také Pavel Žáček, ředitel ÚSTR.

Pavel Žáček a 1. náměstek ředitele Miroslav Lehký zastoupili Ústav pro studium totalitních režimů na mezinárodní konferenci „Svědomí Evropy a komunismus“ konané Výborem pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR ve dnech 2.–3. června 2008, kterou organizoval senátor Martin Mejstřík ve spolupráci s členkou Evropského parlamentu Janou Hybáškovou.

• Mezinárodní konference „Svědomí Evropy a komunismus“ (Praha, 2.– 3. června 2008)

Na této konferenci byla přijata Pražská deklarace[1] požadující v 19 bodech celoevropské a mezinárodní vypořádání se s totalitou komunistickou, obdobně jako se tomu stalo s totalitou nacistickou. Jedním z požadavků Pražské deklarace je také založení Ústavu evropského paměti a svědomí, „který by byl a) evropským výzkumným ústavem pro studium totality, vývoj vědeckých a výchovných projektů a poskytování podpory pro propojení národních výzkumných ústavů specialisovaných na téma totalitní zkušenost, a b) panevropským museem / památníkem obětí všech totalitních režimů, s cílem trvalé připomínky obětí těchto režimů a zvyšování povědomí o zločinech těmito režimy spáchaných.“

• Pražská deklarace / Prague Declaration on European Conscience and Communism

Ústav pro studium totalitních režimů se rozhodl tuto výzvu přijmout a v rámci příprav na české předsednictví v Evropské radě ve spolupráci s vicepremiérem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou oslovit všechny členské státy EU s pozváním ke společnému vytvoření Platformy evropské paměti a svědomí. Byly získány odpovědi na vládní úrovni a na úrovni institucí podobných či podobně zaměřených jako ÚSTR. Žádná z reakcí nebyla odmítavá; země s totalitní minulostí projevily větší zájem než ty, které diktaturu nikdy nezažily.

Spolu s Úřadem vlády ČR svolal ÚSTR na dny 10.–11. listopadu 2008 do Lichtenštejnského paláce v Praze pracovní setkání. Zúčastnili se jej zástupci devatenácti států a představitelé dvanácti partnerských institucí.

• Pracovní setkání zástupců „Institucí Pamětí národa“ v Praze (tisková zpráva ze dne 7. 11. 2008)

Pracovní skupina pro Platformu evropské paměti a svědomí, kterou od té doby koordinuje ÚSTR, dnes čítá 35 institucí a organizací z 19 zemí Evropy.

Pražskou deklaraci mezitím podpořilo několik desítek členů Evropského parlamentu z různých politických frakcí.
Kolem těchto poslanců vznikla v roce 2010 v Evropském parlamentu neformální pracovní skupina s názvem „Reconciliation of European Histories“[2] vedená bývalou lotyšskou eurokomisařkou a  ministryní zahraničí, členkou Evropského parlamentu Sandrou Kalniete, která sdružuje poslance ze 16 zemí a se kterou pracovní skupina pro Platformu evropské paměti a svědomí úzce spolupracuje.

Během českého předsednictví EU uspořádal ÚSTR ve spolupráci s Úřadem vlády a za asistence kanceláře členky Evropského parlamentu Jany Hybáškové veřejné slyšení v Evropském parlamentu s názvem „Svědomí Evropy a zločiny totalitního komunismu: 20 let poté“. Slyšení, které se konalo 18. 3. 2009, mělo odbornou část a část, ve které se vyjadřovali evropští politici a zástupci Evropské komise. V závěrečném dokumentu účastníci mj. potvrdili požadavek na vytvoření Platformy Evropské paměti a svědomí. Pražská deklarace a závěry z tohoto slyšení posloužily jako podklad pro historicky první rezoluci Evropského parlamentu, která se vyjadřuje k vyrovnání se s komunistickou diktaturou, a sice usnesení Svědomí Evropy a totalita ze dne 2. dubna 2009[3], které bylo schváleno poměrem hlasů 553:44:33[4]. Usnesení má 17 bodů; mezi nimi všechny požadavky ze slyšení organizovaného Českou republikou.

• Slyšení v Evropském parlamentu o zločinech komunismu (Brusel, 18. 3. 2009)

Evropská komise ve své odpovědi na toto usnesení Evropského parlamentu projektu Platformy evropské paměti a svědomí vyjádřila podporu.

Významným milníkem pro iniciativu ÚSTR bylo poté zasedání Rady EU pro vnější záležitosti (GAERC) pod předsednictvím českého ministra zahraničí Jana Kohouta. V závěrech z 15. června 2009[6] Rada iniciativu vytvoření Platformy evropské paměti a svědomí vítá a žádá Komisi o poskytování finančních nástrojů pro tuto práci.

Zástupci pracovní skupiny pro Platformu evropské paměti a svědomí se sešli dne 18. ledna 2010 v Bruselu, aby se představili na tiskové konferenci v sídle Rady Evropy a aby poté v Českém centru jednali nad stanovami organizace.

• Pracovní skupina pro Platformu evropské paměti a svědomí se prezentuje v Bruselu (Brusel, 18. 1. 2010)

Ve dnech 24.–26. 2. 2010 se setkali zástupci pracovní skupiny pro Platformu evropské paměti a svědomí v Praze na společně připravené mezinárodní konferenci „Zločiny komunistických režimů“, která se konala v Senátu Parlamentu České republiky a na Úřadu vlády České republiky pod záštitou premiéra Jana Fischera, místopředsedů Poslanecké sněmovny a Senátu a řady členů Evropského parlamentu. Na konferenci byly představeny národní zprávy o zločinech proti lidskosti napáchaných státní mocí v období komunistické diktatury a na závěr přijata jedenáctibodová Deklarace o zločinech komunismu[7] žádající mimo jiné celoevropský zákaz popírání zločinů komunismu a vytvoření nového mezinárodního soudu v rámci EU pro zločiny komunismu.

Evropská komise ve své Zprávě Parlamentu a Radě ze dne 22. prosince 2010 s názvem „Povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě“[8] představuje Platformu evropské paměti a svědomí v kapitole 3.3. jako jednu z iniciativ na úrovni EU a uvádí, že by Platforma po roce formální právní existence měla možnost žádat o roční provozní granty z programu Evropa pro občany.

V současnosti je připraven návrh stanov upravujících vnitřní fungování Platformy evropské paměti a svědomí v podobě odsouhlasené pracovní skupinou.

Na pracovním jednání v Bruselu dne 28. 3. 2011 se zástupci pracovní skupiny dohodli, že budou usilovat o založení Platformy evropské paměti a svědomí jako mezinárodního sdružení právnických osob.

Česká republika zahrnula založení Platformy evropské paměti a svědomí jako jednu z priorit do programu českého předsednictví Visegrádské skupiny, které se uskuteční v období 07/2011-06/2012.