MASTILIAK, Ján Ivan (5. 11. 1911 Nižný Hrabovec, okres Vranov nad Topľou – 18. 9. 1989 Prešov)

řeckokatolický kněz, první slovenský řeckokatolický redemptorista, rektor řádového učiliště v Obořišti u Dobříše

Pocházel z dělnické rodiny Mikuláše Mastiliaka a Anny, rozené Polákové. V dětství žil pouze s matkou a sourozenci, otec zahynul v USA. Obecnou školu absolvoval v Nižním Hrabovci a v roce 1922 odešel do juvenátu k redemptoristům v Hlučíně na Moravě. V Hlučíně pobýval dva roky a zároveň zde studoval státní gymnázium. V roce 1924 se juvenát přestěhoval do Libějovic u Vodňan. V roce 1928 vstoupil Mastiliak do noviciátu redemptoristů východního obřadu ve Stropkově. Po složení řeholních slibů začal v roce 1929 studovat v Obořišti u Dobříše teologii a doplňoval si vzdělání v některých gymnazijních předmětech. Dne 12. srpna 1934 byl v Užhorodě vysvěcen na kněze a nastoupil prezenční vojenskou službu. Teologická studia ukončil v roce 1935. V roce 1937 složil na pražském Jirsíkově gymnáziu maturitní zkoušku a byl svými představenými poslán na studia do Říma. První část studií na papežském Východním institutu zakončil v roce 1941 licenciátní prací, o rok později získal titul doktor teologie. Koncem března 1944 opustil Řím a vrátil se na Slovensko do Podolince pod Vysokými Tatrami. V prvních dnech po osvobození pomáhal jako tlumočník z ruštiny a koncem února 1945 odjel do Michalovců, kde se stal představeným michalovského kláštera. Po osvobození Čech byl svým představeným vyzván k nastoupení do Obořiště u Dobříše, kde působil na řádovém bohosloveckém institutu jako lektor pro dogmatiku, filozofii a orientalistiku.

K zatčení Jána Mastiliaka došlo 14. března 1950. Obžaloba Mastiliaka vinila ze zcela nesmyslných činů: údajně se v roce 1944 vetřel mezi partyzány a podával špionážní zprávy Němcům, jako tlumočník Rudé armády zjišťoval informace špionážního charakteru a sděloval je do Vatikánu atd. Skutečnost byla taková, že J. Mastiliak byl v běžném kontaktu se svými představenými v zahraničí, kterým podával zprávy o stavu řehole. Přirozeně nesouhlasil s vývojem vztahů mezi poúnorovým režimem a církví, četl pastýřský list, zmiňoval některé skutečnosti ve své korespondenci do zahraničí, intervenoval u biskupa Gojdiče za uvězněného řeckokatolického kněze a snažil se pomoci ukrajinským řeholnicím, sestrám Čiževským, s odchodem do ciziny.

Souzen byl v rámci velkého proticírkevního procesu s představiteli řádů nazvaného „Machalka a spol.“. Celý proces byl předem naplánován a stal se předehrou pro následné procesy „Zela a spol.“ a „Vojtaššák a spol.“, při kterých byly již naplno uplatněny mechanismy na „výrobu“ politických procesů. Samotná příprava a termín procesu rovněž úzce souvisely s chystanou Akcí K, která byla zahájena pouhý týden po vynesení rozsudků. Soudní přelíčení se konalo ve dnech 31. března až 5. dubna 1950. Senátu Státního soudu Praha předsedal JUDr. Jaroslav Novák. Žalobci byli tři: JUDr. Karel Čížek, JUDr. Josef Urválek a JUDr. Ludmila Brožová. J. Mastiliak byl za zločiny velezrady a vyzvědačství odsouzen k doživotnímu těžkému žaláři, peněžitému trestu ve výši 50 000 Kčs, konfiskaci veškerého majetku a odnětí občanských práv po dobu deseti let. Jednalo se o vůbec nejvyšší trest v rámci celého procesu, což bylo zapříčiněno Mastiliakovou neoblomností během hlavního líčení, kdy se otevřeně hájil a ignoroval vyšetřovací protokoly. Po svém odsouzení prošel věznicemi Praha-Pankrác, Mírov, Leopoldov a Valdice. Podmínečně propuštěn byl až v květnu 1965.

Protože činnost řeckokatolické církve byla zakázána, musel si Mastiliak najít civilní zaměstnání. Až do roku 1968 pracoval jako zahradník a tlumočník. V roce 1968 se účastnil obnovy řeckokatolické církve na Slovensku a stal se představeným michalovské viceprovincie redemptoristů. V roce 1969 získal státní souhlas pro výkon duchovenské služby na výpomoc pro prešovskou katedrálu. Ze zdravotních důvodů se převážně věnoval výuce tajných kandidátů kněžství a překladům náboženské literatury. V roce 1993 byl z rozhodnutí Krajského soudu v Praze plně rehabilitován.

Prameny:

  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-2844 MV.
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis Jána Mastiliaka.
  • NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or I/VII 31/50.

Literatura:

  • BABJAK, Ján: Zostali verní 2. Osudy gréckokatolíckych kňazov. Byzant, Košice 1998.
  • BULÍNOVÁ, Marie – JANIŠOVÁ, Milena – KAPLAN, Karel (eds.): Církevní komise ÚV KSČ 1949–1951. ÚSD AV ČR – Doplněk, Praha – Brno 1994.
  • Církevní procesy padesátých let. (Kolektiv autorů, vědecká redakce Jan Stříbrný). Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2002.
  • KAPLAN, Karel: Stát a církev v Československu v letech 1948–1953. ÚSD AV ČR – Doplněk, Praha – Brno 1993.
  • KAPLAN, Karel – PALEČEK, Pavel: Komunistický režim a politické procesy v Československu. Barrister & Principal, Brno 2001.
  • MANDZÁK, Daniel Atanáz: Agent a špión Vatikánu. Redemptorista Ján Ivan Mastiliak – slovenský účastník monstrprocesu proti Augustinu Antonínu Machalkovi a spol. ÚPN, Bratislava 2008.
  • MANDZÁK, Daniel Atanáz (ed.): Dokumenty k procesu s Augustinem A. Machalkou a spol. ÚPN, Bratislava 2009.
  • VAŠKO, Václav: Dům na skále 2, Církev bojující 1950–květen 1960. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007.
  • VAŠKO, Václav: Neumlčená. Kronika katolické církve v Československu po druhé světové válce II. ZVON, Praha 1990.
  • VLČEK, Vojtěch: Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948–1964. Matice cyrilometodějská, Olomouc 2004.

-jin-