Kremer, Roland (* 20. 11. 1949, † 14. 8. 1973)

Dne 4. srpna 1973 ve 20.15 hod. byli v prostoru 2. roty Pohraniční stráže Pastviny v okrese Cheb zadrženi dva občané NDR. Stalo se tak v hraničním pásmu naproti hraničnímu mezníku číslo 5/9, asi 200 metrů od rotní signální stěny,[1] zhruba 1000 metrů od státní hranice.[2]

Přítomnost dvou neznámých mladých Němců s motocyklem nahlásil hlídce Pohraniční stráže (PS) místní chatař Špaček.[3] Mladíci totiž zanechali motocykl nedaleko jeho chaty u osady Studánka 4. srpna 1973 ve 13.00 hod. a do večera se pro něj nevrátili.[4] Dozorčí 2. roty Pohraniční stráže ppor. Břečka proto v 19.55 hod. vyhlásil hraniční poplach, provedl zakrytí státní hranice na rotní signální stěně,[5] seznámil se situací všechny hlídky v terénu, se kterými měl telefonní nebo radiové spojení, doplnil hlídky na překrytí v týlu úseku[6] a začal organizovat pátrání.[7] Nezávisle na těchto opatřeních na mladíky narazil vojín PS Julius Šarkány z téže roty. Jednalo se o jednočlennou hlídku se služebním psem, která propátrávala terén přilehlý k drátěnému zátarasu. Toto pravidelné propátrávání se psem na volno (před svítáním a před setměním) bylo tehdy součástí systému ostrahy státních hranic.[8] Dozorčí roty ppor. Břečka se s vojínem Šarkánym nemohl spojit, protože ten nebyl radiostanicí vybaven.[9] Vojín Šarkány oba neznámé muže vyzval: Stůj, ruce vzhůru. Podezřelí na opakovanou výzvu nereagovali. To už pes blokoval a napadal oba muže, kteří se mu bránili suchými smrčky. Aby mohl vojín Šarkány dát signál světlicí, znamenající „potřebuji pomoc“, musel vyběhnout na okraj lesa a nechat uprchlíky se psem. Po vystřelení signální světlice se k nim vrátil. Podle jeho výpovědi pes jednoho z mladíků stále blokoval, druhý se k Šarkánymu údajně rozběhl, zřejmě s úmyslem jej napadnout. Přes výzvu „Stůj, ruce vzhůru“ musel prý Šarkány pod hrozbou bezprostředního napadení na muže vystřelit tři rány ze samopalu. Podle jedné zprávy po návratu k nim uviděl pouze jednoho muže, a když zpozoroval, že proti němu běží, vyzval jej k zastavení a pak proti němu použil zbraň.[10] Denní hlášení uvádí, že se muž rozběhl proti Šarkánymu během zadržování a pohraničník proti němu použil zbraň. O varovné výzvě se nezmiňuje.[11] Ani Šarkány ve výpovědi založené ve vyšetřovacím spise neuvádí, že by při útoku muže před použitím zbraně výkřikem varoval, jednal tedy bez výzvy.[12]

Po příjezdu poplachové hlídky byla zasaženému muži poskytnuta první pomoc. Naložili jej do terénního vozu Gaz hlídky, aby jej odvezli do nemocnice v Aši. Během cesty byl zraněný přeložen do sanitky. Na operační sál ho ale přivezli ve stadiu klinické smrti. Byl zasažen střelou do ramene, která vyšla v podpaží ven z těla. Střela zasáhla tepnu a nervové centrum ovládající levou ruku. Po transfuzi 2,5 litru krve lékaři operovali přestřelenou tepnu. V průběhu zákroku nastala druhá klinická smrt, ale po další transfuzi se stav muže zlepšil.[13] Při kontrole dokladů a následných výsleších bylo zjištěno, že postřelený se jmenuje Roland Kremer, narozen 20. listopadu 1949 v Plauen, NDR. Bydliště v Plauen, svobodný, pracoval jako technik v tamním podniku. Druhý zadržený byl Konrad Groth, rovněž z Plauen, knihtiskař, údajně člen SED. Do ČSSR přicestovali téhož dne ráno na motocyklu, a předstíraje sběr hub se vydali k ženijně-technickému zátarasu. Ještě než k němu došli, byli vypátráni psem a zadrženi hlídkou PS. Kromě Kremerova zranění utrpěli oba zhmožděniny po zákroku psa.[14]

Dnem zadržení (pro nebezpečí z prodlení) zahájil vyhledávací orgán PS por. František Legát z PS 8842 Cheb usnesením trestní stíhání podle § 160 tr. řádu pro trestný čin pokusu o opuštění republiky. Oba zadržení byli formálně vzati do vazby, protože by mohli trestný čin dokonat.[15] Konrad Groth se při výslechu téhož dne k pokusu o přechod hranice nepřiznal. Udal, že bydlí v Plauen a pracuje jako knihtiskař v podniku VEB[16] Spezialmaschinenbau Plauen, má základní vzdělání, je rozvedený a základní vojenskou službu vykonal v letech 1958–1962 v Berlíně u strážního oddílu jako poddůstojník. K zákroku uvedl, že na ně pes útočil. On zůstal stát, ale Kremer prý zalehl, pak vyskočil a běžel k vojákovi, který na něj ze tří metrů vystřelil. Groth popíral úmysl emigrovat, prý sbírali houby. Uznal, že byli neopatrní, ale na svoji obhajobu řekl, že neovládali český jazyk.[17]

K témuž dni je datován i protokol svědka (!) voj. Julia Šarkányho. Ten tvrdil, že když pes navětřil a blokoval oba muže, snažili se ho bít holemi a neuposlechli jeho (Šarkányho) výzev, aby zůstali stát a dali ruce nad hlavu. Vystřelil proto signál pomoc a vrátil se na místo. Tam v situaci, kdy na něj narušitel vyrazil, proti němu ve snaze vyhnout se napadení použil zbraň. Současně dobíhala hlídka z roty, která pak oba muže zadržela.[18]

Případ druhý den ráno šetřila komise náčelníka štábu 5. brigády PS pplk. Ing. Egermayera a na místě provedla rekonstrukci události s fotodokumentací. Metodiku střežení hranice stejně jako samotný zákrok voj. Šarkányho shledala v pořádku. O události byl telefonicky informován vojenský obvodový prokurátor v Plzni pplk. JUDr. Šuchman, který na základě této ústní informace považoval použití zbraně za oprávněné a šetření se ani nezúčastnil. Egermayer dospěl k závěru, že Šarkány jednal správně, a hodlal jej za zákrok navrhnout na vyznamenání náčelníkem Hlavní správy PS OSH. Egermayer uspořádal besedu s mužstvem 2. roty PS, na níž vyzdvihl rozhodnost a statečnost vojína Šarkányho. O případu měl být zpracován poučný rozkaz.[19]

Dne 5. 8. 1973 poslala Krajská správa SNB Plzeň generální prokuratuře v Praze dálnopis o zadržení cizinců a o zranění jednoho z nich. Vyšetřování převzal Odbor vyšetřování StB Plzeň. Obvinění bylo Konradu Grothovi sděleno 6. 8. 1973 a týž den v 9 hod. jej příslušníci Odboru vyšetřování StB Plzeň předali k dalšímu řízení orgánům NDR v prostoru Odboru pasové kontroly Vojtanov, okres Cheb. Jeho trestní stíhání bylo 8. 8. 1973 formálně přerušeno.[20] Pokračovaly v něm úřady NDR.

Týž den byl již schopen výslechu s povolením lékaře ašské nemocnice zraněný Roland Kremer. Uvedl, že se narodil v Plauen a bydlí tamtéž v ulici Rudolfa Hallmayera. Byl zaměstnaný v podniku Kombinát kancelářských strojů Plauen jako mechanik. Jeho otec Lothar Kremer pracoval jako řidič, matka Herta, rozená Rödl, byla prodavačka. Rodiče byli rozvedení. Roland Kremer absolvoval deset tříd základní školy a v letech 1968–1969 osmnáct měsíců sloužil u letectva Národní lidové armády NDR v hodnosti svobodníka. On i jeho mladší bratr Mathias, školák, žili s matkou. K události uvedl, že s Grothem přijeli do Aše a prohlédli si město. Dojeli na motocyklu do místa poblíž hranice se SRN, kam chtěli odejít. Domnívali se, že tam najdou lepší podmínky pro život. Pro emigraci prý neměli politické důvody. Orientovali se podle mapy a při cestě lesem k hranici předstírali, že hledají houby. Když potkali vojáka, nerozuměli, co na ně volá. Sami na něj křičeli, ať nestřílí. Bylo již šero. Tloukli psa, který na ně dorážel, suchými kmeny smrčků. Groth zůstal stát s rukama vzhůru, ale já jsem běžel směrem na vojáka a pes za mnou. Přiznávám se, že jsem chtěl na vojáka skočit, avšak tento asi ze tří metrů na mne vystřelil. Více si nepamatuji, protože jsem omdlel.[21] Po výslechu byl Kremer 6. srpna v 12.45 hod. z vazby formálně propuštěn a měl být 9. 8. 1973 předán přímo v nemocnici v Aši orgánům NDR.[22]

Případ se ale zkomplikoval, protože zdravotní stav Rolanda Kremera se začal zhoršovat. Dne 9. srpna jej museli z Aše převést vzhledem k akutní ledvinové nedostatečnosti na dialyzační oddělení interní kliniky Státní fakultní nemocnice v Plzni. U Kremera totiž nastal v důsledku poranění ledvinový šok. V Plzni byl napojen na umělou ledvinu. Jeho stav se zpočátku zlepšoval, podruhé jej napojili na dialyzační jednotku 11. srpna. Pak se ale objevily teploty a 12. srpna i klinické známky zánětu pravé plíce. Dalšího dne, v pondělí 13. srpna, se objevily známky srdeční nedostatečnosti a odpoledne u nemocného nastal těžký plicní otok. Po dalším napojení na umělou ledvinu se stav znovu přechodně zlepšil, přetrvával ale vysoký krevní tlak. Stav se začal definitivně zhoršovat kolem desáté hodiny 14. srpna 1973. V 15.30 hod. za příznaků srdečního selhávání Roland Kremer v plzeňské nemocnici zemřel.[23]

Odbor vyšetřování StB nařídil pitvu. Provedena byla 16. srpna v Ústavu soudního lékařství v Plzni-Lochotíně. Podle jejího výsledku vedl ke smrti nenapravitelný krvácivý šok pro nadměrnou ztrátu krve z poraněného podpažního cévního svazku při průstřelu levé paže. Bezprostřední příčinou smrti pak bylo srdeční selhání a zápal plic. Předchozí příčina: šokový poúrazový stav a prvotní příčina: akutní ledvinová nedostatečnost.[24]

O úmrtí byl 14. srpna po 16. hodině vyrozuměn náčelník Správy vyšetřování StB pro ČSR. Kvůli převozu těla v teplém počasí byl náčelník odboru vyšetřování StB Plzeň pplk. Michal zmocněn k urychlenému jednání s orgány Odboru vyšetřování Státní bezpečnosti NDR z Karl Marx-Stadtu. Došlo k němu 15. srpna na hraničním přechodu Vojtanov – Schöneberg. Návrh na zpopelnění Kremerova těla podal zástupce NDR. Poté měla být urna předána prostřednictvím generálních prokuratur obou států.[25] Orgány NDR při jednání bylo požadováno, aby v úmrtním listu Rolanda KREMERA nebylo uváděno, že zemřel na následky postřelení, neboť úmrtní list bude předáván pozůstalým. Tato okolnost byla zdůrazňována i politickými důvody, zejména že by mohlo být této věci zneužito v NSR a neprospělo by to jednáním, které se v současné době vedou mezi NDR a NSR.[26] Dnem 15. 8. bylo také zastaveno trestní stíhání Kremera pro úmrtí dle § 172/1 d) trestního řádu.

Tělo Rolanda Kremera bylo 22. srpna 1973 bez obřadu zpopelněno na ústředním hřbitově v Plzni. V úmrtním listu, vystaveném 17. 8. 1973, je jako příčina smrti uvedeno: zánět plic, hypertenzní choroba, akut. ledvin. nedostatečnost. Umrlčí pas k převozu popela do NDR vystavil 21. 8. 1973 (tedy s datem den před zpopelněním) za MNV v Plzni městský hygienik. Jako příčina smrti je uvedena bronchopneumonia. Zmínka o střelném zranění již v souladu s přáním východoněmeckých úřadů v předávacích dokumentech zcela chybí.[27]

Dne 3. září ve 12.30 hod. byly v kotelně Nápravně výchovného ústavu Plzeň-Bory spáleny veškeré Kremerovy svršky. Urna byla 13. září 1973 v 10 hod. prostřednictvím Správy vyšetřování StB pro ČSR předána na Oddělení pasové kontroly Vojtanov do NDR.[28]

Vzhledem k dochovaným archivním dokumentům lze předpokládat, že případ se odehrál v zásadě tak, jak byl popsán. Jisté rozpory lze vysledovat v popisu detailů samotné události podle podání jednotlivých přímých účastníků. Výjimečná je i skutečnost, že se mohla vyjádřit i oběť zákroku. Lékaři v nemocnicích v Aši i Plzni nepochybně udělali ve snaze zachránit Kremerův život vše, co bylo v jejich silách. Dokumentace také naznačuje, že příbuzní Rolanda Kremera dostali pouze zmanipulovanou úřední informaci o jeho smrti. Snad jim průběh události sdělil přímý svědek Konrad Groth.
Případ smrtelného postřelení Rolanda Kremera není ojedinělý. Celá řada občanů NDR hledala v Československu možnost snadnějšího přechodu hranic do SRN. Nejméně třináct z nich při tom zemřelo.

Prokop Tomek

Archivní dokumenty:

  1. Mapka události (Zdroj: ABS, f. Vyšetřovací spisy – Plzeň (PL-V), vyšetřovací spis a. č. V-9527 Plzeň).
  2. Fotodokumentace z místa činu (Zdroj: ABS, f. Vyšetřovací spisy – Plzeň (PL-V), vyšetřovací spis a. č. V-9527 Plzeň).

Zdroje:

  • ABS, f. 5. brigáda Pohraniční stráže Cheb (2342), k. 145, inv. č. 368, č. j. 0924/73, 5. pohraniční brigáda 25. února, 6. 8. 1973
  • ABS, f. Hlavní správa Pohraniční stráže Praha (2357), k. 181, FMV V PS, Denní hlášení č. 195, 5. 8. 1973
  • ABS, f. Vyšetřovací spisy – Plzeň (PL-V), vyšetřovací spis a. č. V-9527 Plzeň, VS-ČVS-218/73 Proti NDR státním příslušníkům Kremer a Groth, tr. čin pokus o opuštění republiky podle §§ 8/1, 109/1 tr. zákona
  • PULEC, Martin. Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek. Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2006, 319 s.

[1] Archiv bezpečnostních složek (dále jen ABS), f. 5. brigáda Pohraniční stráže Cheb (dále jen 2342), k. 145, inv. č. 368, č. j. 0924/73, 5. pohraniční brigáda 25. února, 6. 8. 1973, adresováno náčelníku HS PS OSH Praha. Věc: zadržení narušitelů státní hranice s použitím zbraně, náčelník štábu 5. brigády PS pplk. Ing. Egermayer Jaroslav; tamtéž, f. Hlavní správa Pohraniční stráže Praha (dále jen 2357), k. 181, FMV V PS, Denní hlášení č. 195, 5. 8. 1973.
[2] Tento údaj v archivní dokumentaci není, jde o autorovo vyměření na základě dokumentu Plánek zadržení 2 narušitelů v prostoru PASTVINY okr. Cheb dne 4. 8. 1973 ve 20.15 hodin. Zpracoval: mjr. Vrba Sv., viz ABS, f. Vyšetřovací spisy – Plzeň (dále jen PL-V), vyšetřovací spis a. č. V-9527 Plzeň, VS-ČVS-218/73 Proti NDR st. příslušníkům Kremer a Groth, tr. čin pokus o opuštění republiky podle §§ 8/1, 109/1 tr. zákona, l. 8.
[3] ABS, f. 2342, k. 145, inv. č. 368, č. j. 0924/73, 5. pohraniční brigáda 25. února, 6. 8. 1973, adresováno náčelníku HS PS OSH Praha. Věc: zadržení narušitelů státní hranice s použitím zbraně, náčelník štábu 5. brigády PS pplk. Ing. Egermayer Jaroslav.
[4] Tamtéž.
[5] To znamená rozestavení hlídek podél jednoduchého drátěného zátarasu, postaveného směrem do vnitrozemí ještě před signální stěnou.
[6] Zesílení hlídek hlouběji směrem do vnitrozemí, aby se „narušitel“ nemohl nepozorovaně vrátit zpět.
[7] ABS, f. 2342, k. 145, inv. č. 368, č. j. 0924/73, 5. pohraniční brigáda 25. února, 6. 8. 1973, adresováno náčelníku HS PS OSH Praha. Věc: zadržení narušitelů státní hranice s použitím zbraně, náčelník štábu 5. brigády PS pplk. Ing. Egermayer Jaroslav.
[8] PULEC, Martin. Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek. Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 2006, s. 55−56. Jednalo se tedy o hlídku „dozor“.
[9] ABS, f. 2342, k. 145, inv. č. 368, č. j. 0924/73, 5. pohraniční brigáda 25. února, 6. 8. 1973, adresováno náčelníku HS PS OSH Praha. Věc: zadržení narušitelů státní hranice s použitím zbraně, náčelník štábu 5. brigády PS pplk. Ing. Egermayer Jaroslav.
[10] Tamtéž.
[11] ABS, f. 2357, k. 181, FMV V PS, Denní hlášení č. 195, 5. 8. 1973.
[12] ABS, f. 2342, k. 145, inv. č. 368, č. j. 0924/73, 5. pohraniční brigáda 25. února, 6. 8. 1973, adresováno náčelníku HS PS OSH Praha. Věc: zadržení narušitelů státní hranice s použitím zbraně, náčelník štábu 5. brigády PS pplk. Ing. Egermayer Jaroslav; tamtéž, f. PL-V, vyšetřovací spis a. č. V-9527 Plzeň, VS-ČVS-218/73 Proti NDR st. příslušníkům Kremer a Groth, tr. čin pokus o opuštění republiky podle §§ 8/1, 109/1 t. zákona, Protokol o výslechu svědka, PS, v Pastvinách 4. 8. 1973, voj. Šarkány Julius, l. 9.
[13] ABS, f. 2342, k. 145, inv. č. 368, č. j. 0924/73, 5. pohraniční brigáda 25. února, 6. 8. 1973, adresováno náčelníku HS PS OSH Praha. Věc: zadržení narušitelů státní hranice s použitím zbraně, náčelník štábu 5. brigády PS pplk. Ing. Egermayer Jaroslav.
[14] ABS, f. PL-V, vyšetřovací spis a. č. V-9527 Plzeň, VS-ČVS-218/73 Proti NDR st. příslušníkům Kremer a Groth, tr. čin pokus o opuštění republiky podle §§ 8/1, 109/1 tr. zákona, Protokol o výslechu obviněného Rolanda Kremera Aš 6. 8. 1973 a Protokol o výslechu podezřelého, Pastviny 4. 8. 1973, l. 12.
[15] Tamtéž, Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 tr. ř. pro tr. čin dle §§ 8/1, 109/1 tr. zákona proti NDR st. příslušníkům Rolandu Kremerovi a Konrádu Rothovi, l. 1.
[16] Volkseigener Betrieb (podnik ve vlastnictví lidu), východoněmecká obdoba československého národního podniku.
[17] ABS, f. PL-V, vyšetřovací spis a. č. V-9527 Plzeň, VS-ČVS-218/73 Proti NDR st. příslušníkům Kremer a Groth, tr. čin pokus o opuštění republiky podle §§ 8/1, 109/1 tr. zákona, Protokol o výslechu obviněného, PS Cheb, v Pastvinách 4. 8. 1973, l. 10.
[18] Tamtéž, Protokol o výslechu svědka, PS, v Pastvinách 4. 8. 1973, voj. Šarkány Julius, l. 9.
[19] ABS, f. 2342, k. 145, inv. č. 368, č. j. 0924/73, 5. pohraniční brigáda 25. února, 6. 8. 1973, adresováno náčelníku HS PS OSH Praha. Věc: zadržení narušitelů státní hranice s použitím zbraně, náčelník štábu 5. brigády PS pplk. Ing. Egermayer Jaroslav.
[20] ABS, f. PL-V, vyšetřovací spis a. č. V-9527 Plzeň, VS-ČVS-218/73 Proti NDR st. příslušníkům Kremer a Groth, tr. čin pokus o opuštění republiky podle §§ 8/1, 109/1 tr. zákona, l. 36.
[21] Tamtéž, Protokol o výslechu obviněného, v Aši 6. 8. 1973, 12.00, vyhledávací orgán mjr. Vaněk Rudolf, jako svědci při čtení a podpisu přítomni mjr. Novák Boh. a mjr. Fedas Jan, l. 12.
[22] ABS, f. 2342, k. 145, inv. č. 368, č. j. 0924/73, 5. pohraniční brigáda 25. února, 6. 8. 1973, adresováno náčelníku HS PS OSH Praha. Věc: zadržení narušitelů státní hranice s použitím zbraně, náčelník štábu 5. brigády PS pplk. Ing. Egermayer Jaroslav.
[23] ABS, f. PL-V, vyšetřovací spis a. č. V-9527 Plzeň, VS-ČVS-218/73 Proti NDR st. příslušníkům Kremer a Groth, tr. čin pokus o opuštění republiky podle §§ 8/1, 109/1 tr. zákona, Zpráva o průběhu onemocnění 17. 8. 1973, Fakultní nemocnice v Plzni, l. 16.
[24] Tamtéž, Pitevní protokol č. 383/73, l. 23−28.
[25] Tamtéž, Záznam, Odbor vyšetřování StB Plzeň, 16. 8. 1973, mjr. Vokatý Josef, l. 18.
[26] Tamtéž, Odeslaná zpráva 17. 8. 1973, v 13.10, FMV Odbor vyšetřování StB Plzeň, Plzeň 17. 8. 1973 pro FMV – Správa vyšetřování StB pro ČSR a FMV – Odbor pro mezinárodní styky, Hlášení o úmrtí cizince, l. 19.
[27] Tamtéž.
[28] Tamtéž.