Ústav pro studium totalitních režimů

• Hl. stránka
• Kontakty
• Archiv bezpečnostních složek

• Archiv bezpečnostních složek
• Archivní pomůcky
• Projekt 1989

Ústav pro studium totalitních režimů » Projekty » Dokumentace usmrcených na československých státních hranicích 1948−1989 » Portréty usmrcených » Kramná, Hedvika (* 10. 8. 1923, † 22. 6. 1954)

Hedvika[1] Kramná se narodila 10. srpna 1923 v Petřkovicích[2] v okrese Ostrava, v 50. letech byla svobodná a bydlela stále v rodných Petřkovicích.[3] V popisované době byla zaměstnána v Hrušovských chemických závodech.[4] O jejím vzdělání, životě nebo rodině, z níž pocházela, bohužel dochované archivní materiály více informací nenabízejí.

Osudnou cestu nastoupila v noci z 21. na 22. června 1954, kdy se v doprovodu neznámého společníka pokusila v lese u Načetína (součást obce Kalek, okr. Chomutov) překročit hranici do Německé demokratické republiky. Dvojice kráčela lesním průsekem a tlačila jízdní kolo, na němž měli naložený batoh, aktovku a plnou tašku zboží, nepochybně kontrabandu. Využili zarostlé nepoužívané pěšiny, a vyhnuli se tak nedaleké silnici, na níž by byli mnohem nápadnější. Muž tlačil kolo za řidítka a Kramná mu pomáhala v hůře schůdných místech tlačením za sedlo. Nedaleko Načetína je však ve 2.20 hod. zpozorovala hlídka 5. roty 3. brigády Pohraniční stráže Karlovy Vary, tvořená svobodníky Ondrejem Horváthem a Josefem Chalupským. Velitel hlídky Horváth po spatření neznámých osob vykřikl: Stůj, ruce vzhůru![5]

Dvojice reagovala naprosto nečekaně, pustili kolo a oba začali vydávat neartikulované výkřiky, jimiž pohraničníky v první chvíli zcela zmátli. Muž využil momentu překvapení a rozběhl se s kličkováním a neustálým řevem do lesního porostu, v němž okamžitě zmizel, a údajně se mu podařilo vrátit se do vnitrozemí. Příslušníci PS po něm pálili, avšak bezvýsledně. Kramná se v tu chvíli pokusila nenápadně couvat a pak se také rozběhla směrem do vnitrozemí, pohraničníci se však zachovali zcela neadekvátně. Muže se jim nepodařilo zasáhnout, bezbrannou ženu však rozstříleli dávkami z velitelova samopalu a zřejmě také kulkami z pušky druhého člena hlídky. Bezvládné tělo Kramné dopadlo na zem jen několik metrů od nich, mladá žena byla na místě mrtvá. Její smrt lze považovat za bezohlednou vraždu, protože byla od obou vojáků vzdálena necelých deset metrů a oba mladí muži ji mohli bez problémů doběhnout a zadržet.[6] Velitel hlídky podle pozdějšího vyšetřování vystřílel 36 nábojů, a dokonce si během palby musel vyměnit zásobník za plný, druhý svobodník z pušky vypálil sedmkrát. Tím však aktivita obou pohraničníků končila, pronásledování neznámého muže v temném lese a přízemní mlze považovali za riskantní. Pokud by byl ozbrojen, mohl se někde ukrýt a připravit se ke střeleckému přepadu. Tomuto riziku se však dvojice pohraničníků nechtěla vystavovat. Čekali pak na místě,[7] což umožnilo prchajícímu zmizet ve tmě, a již nebyl nalezen ani přivolanými posilami. Přestože došlo k zakrytí hranice posilami, které na místo dorazily kolem 3. hodiny, a o součinnost byla požádána Veřejná bezpečnost i pohraniční policie NDR, muže se nepodařilo dopadnout. Ani pozdější vyšetřování neodhalilo jeho skutečnou identitu, důstojníci PS se pouze domnívali, že pravděpodobně pocházel z některé z nedalekých příhraničních obcí, o čemž by svědčila jeho dobrá znalost terénu v místech, kde se pokusili o přechod. Československé orgány dokonce ukazovaly věci nalezené na místě střelby a domnívaly se, že je někdo pozná a ukáže na druhého z uprchlíků. Proti očekávání se tak ale nestalo.[8]

V taškách a u Kramné se při prohlídce našly předměty vyloženě obchodního charakteru, balíčky kávy, cigarety, propisovací tužky nebo několik párů bot. Kromě nich však prý měla v tlumoku také vzorky tavby kovů ve vysokých pecích a zápis technologického postupu i příslušné tabulky s výpočty.[9] To by ukazovalo na skutečnost, že Kramná nebyla pouze pašeračkou, ale zapojila se do třetího odboje jako kurýrka. Rozsah její činnosti se však nepodařilo zdokumentovat, i výsledky dobového šetření se zaměřovaly spíše na okolnosti jejího usmrcení než na její zpravodajskou činnost.[10] Nelze ovšem ani vyloučit, že věta o materiálu hospodářsky-špionážního charakteru byla vyfabulována důstojníky PS, kteří se snažili zaretušovat nesmyslné zastřelení bezbranné dívky. V případě, že by šlo o zastavení nebezpečné špionky, byl by jejich postup z tehdejšího pohledu samozřejmě omluvitelný.

Její tělo odvezli k provedení soudní pitvy a potom ji pohřbili na hřbitově v Chomutově.[11] Při vyhodnocování činnosti hlídky byla kritizována použitá taktika. Pokud by velitel hlídky postavil druhého člena tak, aby dokázal provést obchvat přicházející dvojice, mohli oba podezřelé zadržet bez použití zbraně.[12] Stejně tak bylo za závažnou chybu označeno zastřelení ženy, již mohli pohraničníci bez problémů zajmout živou. Další hrubé chyby spatřovali vyšetřovatelé i v činnostech velitele clony a velitele praporu při pátrání po neznámém muži.[13]

Pokud byla Hedvika Kramná skutečně kurýrkou některé ze západních zpravodajských služeb nebo československého exilu, zapsala by se do dějin železné opony smutnou výjimkou jediné agentky-chodkyně zastřelené na československé hranici.