Kolektivizace v Mělnickém Vtelně

Kostel v Mělnickém Vtelně

Jednotné zemědělské družstvo v Mělnickém Vtelně bylo přes odpor malých i středních rolníků ustaveno v květnu 1949 jako jedno z prvních v okrese zejména z iniciativy tehdejšího předsedy MNV Václava Hoška. Prvních patnáct zemědělských rodin, které stály u založení místního JZD, již vstupovalo do žní společně. JZD Mělnické Vtelno převzalo tehdejší majetek strojního družstva, které splynulo podle zákona s nově vzniklým jednotným zemědělským družstvem, přičemž větší část bývalých členů strojního družstva ihned vystoupila. Zároveň jednotné zemědělské družstvo získalo samovaz z fondu národní obnovy a traktor z nuceného výkupu od jednoho místního hospodáře. Někteří sedláci z Mělnického Vtelna (Červinka, Pelant, Podlipský, Štamfest) se snažili uniknout vstupu do JZD tím, že nabídli své pole nově vzniklému státnímu statku Mělník. Ten je však obratem převedl na JZD Mělnické Vtelno, čímž jednotné zemědělské družstvo získalo převážnou část výměry v katastru obce. Zmínění hospodáři byli prozatímně zaměstnáni v JZD.

Mělnicko vtelenské JZD bylo představováno jako vzorové družstvo v mělnickém okrese, které se aktivně podílelo na přípravě zemědělských soutěží a mělo být příkladem pro ostatní jednotná zemědělská družstva v širokém okolí. JZD postupně přikročilo ke scelení polí a zbývající soukromí hospodáři se tak nuceně museli spokojit s neadekvátní výměnou jejich polí ve prospěch JZD. Dále proběhla v JZD úprava stájí pro hovězí dobytek a vepře a byla postavena nová drůbežárna pro 250 slepic. Současně stále pokračoval agitační nábor rolníků do jednotného zemědělského družstva i za pomoci dělníků z Prahy z patronátního závodu.Českomoravská strojírna. V roce 1951 místní jednotné zemědělské družstvo stagnovalo i přes brigádnickou výpomoc dělníků z Prahy. Na adresu místních funkcionářů v čele s předsedou JZD V. Hoškem se snášela ostrá kritika z vysokých stranických míst i z denního tisku. Vinu za neuspokojivé výsledky JZD přičítali místní funkcionáři špatné politické práci a přítomnosti „kapitalistických živlů“ v jednotném zemědělském družstvu. Z mělnického Vtelna tak byly postupně vystěhovány rodiny Václava Červinky, Stanislava Šestáka a jeho syna Jaroslava, Václava a Josefa Štamfesta a Václava Podlipského. Jejich majetek byl vyvlastněn a předán do užívání JZD.

Na podzim roku 1952 vstoupil do JZD zbývající počet malých a středních rolníků s výjimkou P. Hájka, který vytrval v soukromém hospodaření až do konce padesátých let. V té době mělo místní JZD 231 členů a obhospodařovalo téměř 1000 ha půdy. Později byly postaveny drůbežárny, výkrmna a porodnice vepřů a dva kravíny. V 70. letech se místní JZD sloučilo s okolními JZD Vysoká Libeň, Chorušice a Sedlec.

Násilné vystěhování selských rodin negativně ovlivnilo chod obce i působení místního sboru Českobratrské církve evangelické, jenž odlivem těchto rodin postupně skomíral až nakonec úplně zanikl.

Josef Štamfest

Jaroslav Šesták

Váslav Šesták