KLOUPAROVÁ, Melánie, rozená Bečková (26. 11. 1924 Hodonín – ?)

úřednice, členka ilegální skupiny Jaroslava Vetejšky

Pochází z rodiny strojního zámečníka Františka Bečky a Marie, rozené Novotné. Obecnou a měšťanskou školu vychodila v Hodoníně, kde absolvovala i dvouměsíční kurz obchodní školy. Do sňatku s učitelem Ladislavem Pořickým krátce pracovala jako úřednice v knihkupectví Pouchlý v Hodoníně. V roce 1945 se znovu provdala za technického úředníka Jaroslava Kloupara a nastoupila jako zaměstnankyně Úřadu ochrany práce v Hodoníně. V době zatčení byla v domácnosti a vychovávala dvě děti. V roce 1945 vstoupila společně s druhým manželem do ČSNS.

V srpnu 1948 ilegálně opustil republiku Klouparové bratr Mojmír Bečka, který se však vzhledem k neutěšené osobní situaci v prosinci 1948 dobrovolně vrátil za pomoci československého velvyslanectví v Římě do ČSR. Po svém návratu byl Bečka uvězněn a jeho sestra prostřednictvím svého známého poručíka StB Aloise Dyčky usilovala o bratrovo propuštění, což se jí také podařilo. V červnu 1949 navštívil Bečku jeho známý Jaroslav Vetejška, toho času vojenský zběh. Bečka mu zprostředkoval úkryt a kontakt s odbojovou organizací působící v oblasti Dolních Bojanovic. V srpnu 1949 odešel Vetejška ilegálně do zahraničí, kde byl získán pro spolupráci s francouzskou tajnou službou. Po svém návratu do ČSR se dostal do kontaktu i s M. Klouparovou, která ho měla společně s bratrem upozornit na poručíka StB A. Dyčku s tím, že by mohl ohrožovat ilegální činnost odbojové skupiny. Dne 4. ledna 1950 J. Vetejška a Antonín Bušek čtyřmi výstřely Dyčku usmrtili před jeho domem. Podle svědectví Pavla Hubačky měl být A. Dyčka původně odvezen za hranice a souzen.

Dne 12. ledna 1950 byla na M. Klouparovou uvalena vazba. Vyšetřována byla v Uherském Hradišti. Samotný proces se skupinou „Vetejška Jaroslav a spol.“, do kterého byla M. Klouparová zařazena, se konal ve dnech 20.–22. března 1950. Senátu Státního soudu Praha předsedal JUDr. Jaroslav Novák, prokuraturu zastupovali JUDr. Karel Čížek, Ludmila Biedermannová a Jaroslav Růžička. Hlavní líčení probíhalo za účasti předem vybraného publika v Hodoníně. M. Klouparová byla pro trestné činy velezrady, vyzvědačství a spoluviny na zločinu úkladné vraždy odsouzena k doživotnímu těžkému žaláři, peněžitému trestu ve výši 30 000 Kčs, konfiskaci veškerého majetku a odnětí občanských práv po dobu deseti let. Podmínečného propuštění se M. Klouparová dočkala v lednu 1964. Rehabilitována byla z rozhodnutí Krajského soudu v Brně v lednu 1991. Zároveň jí však byl ponechán tříletý zbytkový trest.

Prameny:

  • ABS, f. Inspekce ministra vnitra, A 8/1, inv. č. 879.
  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-2678 Brno.
  • NA, f. Nejvyšší soud, nezpracováno, sp. zn. To 418/50.
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis Melánie Klouparové.
  • NA, f. Státní prokuratura Praha, nezpracováno, sp. zn. Pst 361/50.
  • NA, f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or I/VII 25/50.

Literatura:

  • PEJČOCH, Ivo: Vojenské osoby popravené v období politických procesů v Československu v letech 1948–1955. VHÚ, Praha 2009.

Filmové, televizní a rozhlasové dokumenty. Video a audiozáznamy:

  • Videozáznam rozhovoru se členem skupiny „Vetejška Jaroslav a spol.“ Pavlem Hubačkou natočený v rámci projektu ÚSTR Paměť a dějiny totalitních režimů.

-jin-