Film a dějiny totalitních režimů

Historie projektu:

V roce 2008, kdy projekt Film a dějiny totalitních režimů vznikl, byl spojován s cyklem seminářů pro veřejnost, dále s přednáškami pro školy, s přípravou multimediálních výukových materiálů a s vytvářením tzv. filmotéky. Posléze projekt přestal oficiálně existovat (i když fakticky vznikaly příslušné výstupy a nadále byly samozřejmě pořádány i vzdělávací filmové semináře pod názvem Film a dějiny, totalita a propaganda). „Restartován“ byl v roce 2011 jako dlouhodobý projekt. Soustřeďuje se především na řešení odborných problémů, zatímco část jeho původní náplně (tvorba multimediálních výukových materiálů apod.) převzala od roku 2009 Skupina vzdělávání.

Víceúčelové využití má postupně vytvářená sbírka audiovizuálních materiálů – tzv. filmotéka. Rozšiřuje badatelské zdroje v rámci Ústavu pro studium totalitních režimů a v neposlední řadě díky ní probíhá cyklus, resp. pásmo filmových seminářů pro veřejnost Film a dějiny, totalita a propaganda.

Popularizačně-vzdělávací složka projektu vychází z jeho počátečního zaměření a spočívá v přednáškové činnosti a v realizaci pásma filmových seminářů, které se snaží o kvalitní prezentaci historických témat pomocí audiovizuálních prostředků, ale ještě spíše o názorné rozbory témat a mechanismů komunistické a nacistické filmové propagandy.

Projekt klade dlouhodobě největší důraz na výzkum. Spolupracuje s tuzemskými i zahraničními vědeckými a akademickými institucemi. Prezentuje se odbornými publikacemi, konferencemi, semináři atd.

Vychází z následujících premis: Podstatou moderního totalitarismu byla kromě represivních prostředků také pseudonáboženská imaginace, jež byla přitom v zásadě totožná s filmovou propagandou, jinak řečeno, film sloužil komunistům i nacistům jako hlavní nástroj ideologické manipulace. Představoval pro ně „nejdůležitější umění“, tj. nevlivnější umění, masmédium. Filmová tvorba navíc vždy fungovala jako poměrně spolehlivý indikátor společenské atmosféry (v našich dějinách je zvláště názorným příkladem sinusoida 50. a 60. léta: stalinské počátky, „tání“, opětovné „zmrazení“ v roce 1959, „nová vlna“ ve 2. polovině 60. let). Projekt je zaměřen na zkoumání totalitních režimů nejen z hlediska politických, ale i kulturních, resp. filmových dějin. Řeší tyto základní otázky: Jak filmová tvorba v rámci obou totalit fungovala? Jaké byly její úkoly a možnosti? Jakým způsobem byla recipována? Konkrétně se tedy zabývá fungováním a proměnami kulturní politiky (u nás v letech 1939–1989), výrobní a distribuční praxe, cenzury a struktur (institucí, orgánů) kinematografie, jakož i televize (ČST zahájila vysílání v roce 1953).

Projekt usiluje o co nejširší interdisciplinární spolupráci. Primárně se ovšem hlásí k historickému proudu výzkumu dané problematiky – viz Film a historie: propaganda.

1. Hlavní publikační výstupy:

Řada Film a dějiny (kolektivní monografie)

Kapitoly, studie a články v rámci projektu

  • BLAŽEK, Petr: Akce „Producent-1“. Natáčení filmu Amadeus v dokumentaci Státní bezpečnosti. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace. ÚSTR – Casablanca, Praha 2014, s. 102–137.
  • BLAŽEK, Petr: „Při natáčení filmů o procesech je třeba opatrnosti“. Příprava, natáčení a uložení filmového záznamu soudního procesu „Milada Horáková a spol.“. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla. Casablanca – ÚSTR, Praha 2009, s. 201–213.
  • ČINÁTL, Kamil: Užitá paměť: populární představy minulosti a přítomnosti v televizních seriálech. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace. ÚSTR – Casablanca, Praha 2014, s. 491–509.
  • ČINÁTL, Kamil: Filmová rodina jako místo paměti: didaktické perspektivy. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace, s. 622–629.
  • ČINÁTL, Kamil: Filmová paměť stalinismu. Obrazy minulosti jako stabilizátor paměti a sociálních rámců kolektivního vzpomínání. In: FEIGELSON, Kristian – KOPAL, Petr (eds.): Film a dějiny 3. Politická kamera – film a stalinismus. Casablanca – ÚSTR, Praha 2012, s. 304–320.
  • ČINÁTL, Kamil: Televizní realita normalizace a její ideologický kód. Obrazy zla v normalizačních seriálech a ve filmu. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla. Casablanca – ÚSTR, Praha 2009, s. 241–271.
  • HOŘENÍ, Karina: „Žádná sladkobolná selanka“. Psaní o normalizačních filmech. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace. ÚSTR – Casablanca, Praha 2014, s. 538–555.
  • JAROŠ, Jan: Obrazy dějin v normalizační filmové a televizní tvorbě. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace, s. 173–190.
  • JAROŠ, Jan: Jasný a Kachyňa: prozírání na pozadí iluzí. In: FEIGELSON, Kristian – KOPAL, Petr (eds.): Film a dějiny 3. Politická kamera – film a stalinismus, s. 421–448.
  • JAROŠ, Jan: Film ve službách hnědé i rudé totality. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla, s. 45–74.
  • JAROŠ, Jan – KOPAL, Petr: Neobyčejná léta – obyčejná propaganda. Inscenovaný dokument ve službách komunistické ideologie. Paměť a dějiny, 2012, roč. 6, č. 1, s. 84–90 (http://old.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1201/084-090.pdf).
  • KOPAL, Petr: Film a historie: propaganda. O zkoumání fenoménu, který otřásl (otřásá) světem. Paměť a dějiny, 2015, roč. 9, č. 1, s. 123–129 (http://old.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1501/123-129.pdf).
  • KOPAL, Petr: Nejdůležitější bedna, televizní národ a chrám pravdy. Tři střípky z obrazovky Československé televize. In: KAŇKA, Petr - KOFRÁNKOVÁ, Václava – ŠTOLL, Martin (eds.): Autor – meze – vize – televize (Sborník z mezinárodní konference). Literární akademie – VŠMU, Praha – Bratislava 2015 (v tisku).
  • KOPAL, Petr: Český historický film 1954–1962. In: PETRÁŠ, Jiří – SVOBODA, Libor (eds.): Československo v letech 1954–1962 . SOA České Budějovice – ÚSTR, Praha (v tisku).
  • KOPAL, Petr: Návrat krále. Mýty a symboly. In: TÝŽ (ed.): Král Šumavy (1959): komunistický thriller. Academia – Casablanca – NFA, Praha (v tisku).
  • KOPAL, Petr: Film a propaganda / Film a historiografie, v tisku.
  • KOPAL, Petr: Matrix-Menzel. Hledání „hranice konstruktu“ (pokus o definici). In: TÝŽ (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace. ÚSTR – Casablanca, Praha 2014, s. 418–457.
  • KOPAL, Petr: Normalizace – deformace – dekadence. Několik drobných poznámek o filmovém a televizním Monstru (1970–1990). In: TÝŽ (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace. ÚSTR – Casablanca, Praha 2014, s. 397–417.
  • KOPAL, Petr: Velká Morava – pokus o slovenský národní velkofilm. In: Film a dějiny 4. Normalizace. ÚSTR – Casablanca, Praha 2014, s. 205–219.
  • KOPAL, Petr: Kdo hledá „hranici konstruktu“. Pokus o definici (jednoho) normalizačního filmu. In: PAŽOUT, Jaroslav (ed.): Informační boj o Československo / v Československu v letech 1945–1989. ÚSTR – TUL Liberec, Praha – Liberec 2014, s. 236–268.
  • KOPAL, Petr: Imaginace (středověké) totality / totalita (středověké) Imaginace. Slovo a smysl. Časopis pro mezioborová bohemistická studia, 2013, roč. 10, č. 10, s. 169–180.
  • KOPAL, Petr: Občan Brych a spol. Film, televize, intelektuálové a KSČ. In: PAŽOUT, Jaroslav (ed.): Komunističtí intelektuálové a proměna jejich vztahu ke KSČ (1945–1989). ÚSTR – TUL Liberec, Praha – Liberec 2013, s. 214–226.
  • KOPAL, Petr: „Páter Koniáš, ten palič českých knih.“ Film Temno (1950) a historická paměť. In: BOBKOVÁ-VALENTOVÁ, Kateřina – SLÁDEK, Miloš – SVATOŠ, Martin (eds.): Krátké věčného spasení upamatování. K životu a době jezuity Antonína Koniáše. Ústav pro českou literaturu AV ČR – Filosofický ústav AV ČR – Historický ústav AV ČR, Praha 2013, s. 134–150.
  • KOPAL, Petr: Jaká normalizace? Několik poznámek o (ne)normalizaci filmové a televizní tvorby. Paměť a dějiny, 2013, roč. 7, č. 3, s. 127–134 (http://old.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1303/127-134.pdf).
  • KOPAL, Petr: Film a dějiny totalitních režimů 2012. Paměť a dějiny, 2013, roč. 7, č. 2, s. 137–138 (http://old.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1302/137-138.pdf).
  • KOPAL, Petr: Imaginace (stalinské) totality. Filmová propaganda jako historický problém. In: FEIGELSON, Kristian – KOPAL, Petr (eds.): Film a dějiny 3. Politická kamera – film a stalinismus, ÚSTR – Casablanca, Praha 2012, s. 227–265.
  • KOPAL, Petr: Však ty si vzpomeneš! Temno (1950) v historické paměti. Paměť a dějiny, 2012, roč. 6, č. 4, s. 35–42 (http://old.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1204/035-042.pdf).
  • KOPAL, Petr: Atentát a Lidice. Hrané filmy o Protektorátu. Paměť a dějiny, 2012, roč. 6, č. 2, s. 128–130 (http://old.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1202/128-130.pdf).
  • KOPAL, Petr: Bibliografie autorů ÚSTR k dílu režiséra Otakara Vávry, http://old.ustrcr.cz/cs/bibliografie-autoru-ustr-k-dilu-rezisera-otakara-vavry, 2011.
  • KOPAL, Petr: Filmový projekt Velká Morava. Příklad komunistického nacionalismu. Paměť a dějiny 4, 2010, č. 3, s. 55–63 (http://old.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1003/055-063.pdf).
  • KOPAL, Petr: Film jako historie: filmař jako historik. In: TÝŽ (ed.): Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla. ÚSTR – Casablanca, Praha 2009, s. 13–23.
  • KOPAL, Petr: Adolf Hitler a ti druzí. Filmově politická démonologie na počátku 21. století. In: TÝŽ (ed.): Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla, s. 75–82.
  • KOPAL, Petr: Film Král Šumavy ve světle (a v temnotě) symboliky zla. In: TÝŽ (ed.): Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla, s. 214–240.
  • KOPAL, Petr: Filmová krajina středověku. In: GAJDOŠÍK, Petr (ed.): Marketa Lazarová. Studie a dokumenty. Casablanca, Praha 2009, s. 213–246. (25. 11. 2012 získala kniha na valné hromadě České společnosti pro filmová studia – CEFS v Brně Cenu Iluminace za nejlepší vědeckou práci.)
  • KOPAL, Petr: Královské obrazy. In: GAJDOŠÍK, Petr (ed.): Marketa Lazarová. Studie a dokumenty, s. 281–290.
  • KOPAL, Petr: Cosmas – Across Cultures. The first Czech historian as a symbol of the beginning and intercections across cultures, genres, and disciplines. Ars Aeterna, 2009, roč. 1, No. 1, s. 82–94.
  • KOPAL, Petr: Svatý Václav (1930): mír s Němci u diváků propadl. Cinepur, 2009, roč. 17, č. 65, s. 11–16.
  • KOPAL, Petr: Na počátku byl obraz… (Medievistika médií). Tvar, 2009, roč. 20, č. 8, s. 14.
  • KOPAL, Petr: „Stroj času“ Františka Vláčila. In: JIRAS, Pavel – MAREŠ, Zdeněk (eds.): František Vláčil. Zápasy. Katalog k výstavě, Praha 2008, s. 38–45.
  • KOPAL, Petr: Hranice, selhání a transporty. Zpráva o filmových seminářích na ÚSTR. http://old.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/film-dejiny/priloha06.pdf, 2008.
  • KOPAL, Petr: Zahájení pásma filmových seminářů na ÚSTR. In: Paměť a dějiny 2, 2008, č. 1, s. 207 (http://old.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/0801-202-207.pdf).
  • KOURA, Petr: Šašci a královna. Státní bezpečnost a Věra Chytilová v období normalizace. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace. ÚSTR – Casablanca, Praha 2014, s. 72–101.
  • KOURA, Petr: Obraz Adolfa Hitlera v českém hraném filmu. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla. Casablanca – ÚSTR, Praha 2009, s. 83–97.
  • KUČERA, Miloslav: Pavel Dražan a jeho filmová tvorba. Nezávislý filmař v časech normalizace. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace. ÚSTR – Casablanca, Praha 2014, s. 325–339.
  • NAJBERT, Jaroslav: Dějepisné narativy normalizace v učebnicích. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace, s. 605–621.
  • PINKAS, Jaroslav: Nenápadný půvab normalizace – její sociální realita optikou tehdejší a dnešní filmové kamery. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace. ÚSTR – Casablanca, Praha 2014, s. 476–490.
  • PINKAS, Jaroslav: Hořící mramor: pomník Janu Palachovi. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace, s. 574–581.
  • PINKAS, Jaroslav: Reprezentace každodennosti tzv. normalizace v didaktické praxi. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace, s. 585–604.
  • PINKAS, Jaroslav: České století. Natočili Češi svoji historii? Cinepur, 2014, č. 94, s. 60–64.
  • PINKAS, Jaroslav: Hořící mramor. Pomník Palachovi a normalizaci. Cinepur, 2013, č. 87 (5–6), s. 26–31.
  • PINKAS, Jaroslav: Budeme příště chytřejší, drahoušku? Transformace české společnosti pohledem filmařů. Cinepur, 2013, č. 85 (1–2), s. 54–60.
  • PINKAS, Jaroslav: Proměny reflexe normalizace v české polistopadové kinematografii. In: VEBEROVÁ, Veronika – BÍLEK, Petr. A. – PAPOUŠEK, Vladimír – SKALICKÝ, David (eds.): Jazyky reprezentace. Akropolis, Praha 2012, s. 264–274.
  • PINKAS, Jaroslav: Hledání. Proměny vztahu Vojtěcha Jasného k minulosti. Paměť a dějiny 6, 2012, č. 1, s. 91–97.
  • PINKAS, Jaroslav: Film a dějiny v pedagogické praxi. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla. Casablanca – ÚSTR, Praha 2009, s. 24–38.
  • PINKAS, Jaroslav: 300: RPG, nebo fašistická agitka? In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla, s. 98–107.
  • PINKAS, Jaroslav: Jaká hrozná doba! Jak krásné léto! Ostalgie jako vzpomínání na normalizaci. Cinepur, 2011, č. 78, s. 67–69.
  • PINKAS, Jaroslav: Habrmannův mlýn mele Čechy i Němce. Proměny odsunu v české kinematografii. Cinepur, 2011, č. 73, s. 23–26.
  • PÝCHA, Čeněk: Kawasakiho svazek. Archivní materiál a vzpomínání na socialismus v současném českém filmu. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace. ÚSTR – Casablanca, Praha 2014, s. 556–573.
  • RŮŽIČKA, Daniel: Povstalecká historie: televizní epopej o Slovenském národním povstání. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace. ÚSTR – Casablanca, Praha 2014, s. 220–247.
  • RŮŽIČKA, Daniel: Gottwald byl pro nás zkouškou dospělosti. In: FEIGELSON, Kristian – KOPAL, Petr (eds.): Film a dějiny 3. Politická kamera – film a stalinismus. Casablanca – ÚSTR, Praha 2012, s. 536–559.
  • RŮŽIČKA, Daniel: Babice – dvojjediný případ majora Zemana. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla. Casablanca – ÚSTR, Praha 2009, s. 272–300.
  • SLINTÁK, Petr: Člověk – obec – krajina. Environmentální motivy ve venkovských filmech 70. a 80. let. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace. ÚSTR – Casablanca, Praha 2014, s. 353–376.
  • SLINTÁK, Petr: Ztracenci v šumavském hvozdu. Kolektivizace, agitátoři a ti druzí ve filmu Cesta hlubokým lesem (1963). In: FEIGELSON, Kristian – KOPAL, Petr (eds.): Film a dějiny 3. Politická kamera – film a stalinismus. Casablanca – ÚSTR, Praha 2012, s. 506–516.
  • SLINTÁK, Petr: Hauři a perestrojka. Slušovické JZD jako inspirace přestavbového filmu. Paměť a dějiny, 6, 2012, č. 1, s. 42–54.
  • SLINTÁK, Petr: Oline, ty nejsi po fotrovi! aneb Konec velké války ve filmu Ať žije republika. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla. Casablanca – ÚSTR, Praha 2009, s. 186–200.

2. Konference

  • 4. 12. 2014, ÚSTR – konference Film a televize v době tzv. přestavby. Viz http://old.ustrcr.cz/cs/film-a-televize-v-dobe-tzv-prestavby.
  • 3. 12. 2012, ÚSTR – konference Normalizace v televizní a filmové tvorbě. Viz http://old.ustrcr.cz/cs/normalizace-v-televizni-a-filmove-tvorbe.
    • [Konference Normalizace v televizní a filmové tvorbě se zabývala audiovizuálními reprezentacemi normalizace a vztahem politiky a filmu, resp. televize po roce 1970. Ve třech blocích vystoupilo 17 přednášejících, historiků a filmových historiků z různých akademických a vědeckých institucí. Dopolední část byla věnována dobové normalizační tvorbě, ta odpolední se zaměřila převážně na současné obrazy normalizace.
      V rámci druhého bloku se uskutečnila také diskuze o zobrazení a recepci normalizace v dnešní populární kultuře. Účastníci debaty (historici Kamil Činátl, Martin Franc a Vítězslav Sommer a filmoví historici Petr Bednařík a Luboš Ptáček) se vyjádřili k několika základním i dílčím tematickým otázkám, jejichž obecným společným jmenovatelem byla zejména role filmového (televizního) média ve vzpomínkové kultuře, politice paměti i jiných kontextech, v nichž je sociálně komunikována minulost. Konkrétně se tedy diskutující zaměřili na současný „boom“ filmů a seriálů o normalizaci, na jejich specifika a rozdíly ve srovnání s normalizační produkcí, která je dnes také reflektována jako obraz doby, na změny recepce těchto popkulturních reprezentací (ze strany diváků, odborné veřejnosti, „paměťových“ institucí atd.) a konečně i na jednotlivé příklady současných obrazů normalizace: seriály ČT Vyprávěj a Zdivočelá země a filmy Kawasikiho růže, Pouta, Občanský průkaz, Konfident aj. Důvodů neutuchající popularity seriálu Vyprávěj lze dohledat jistě více. Podstatné však zřejmě je, že daný seriál poprvé výrazně zaujímá hledisko většinové společnosti, a nikoli „elit“ (disidentů, chartistů, politických vězňů), jak tomu dosud většinou bylo. Naopak divácký potenciál seriálu Zdivočelá země o režimem perzekuovaných protagonistech se zjevně vyčerpal během prvních dvou řad, které se ještě těšily nemalé sledovanosti. Na základě konference vznikl 4. díl řady Film a dějiny.]
  • 6. 12. 2011, ÚSTR – konference Film a stalinismus. (Organizace, moderování, referát. Projekt Film a dějiny.) Viz http://old.ustrcr.cz/cs/sympozium-film-a-stalinismus.

Další konference a semináře (výběr)

Příležitostná aktivní účast na tematicky odpovídajících konferencích a seminářích, resp. na šířeji pojatých akcích daného typu, kde témata projektu Film a dějiny totalitních režimů vhodně doplňují celkovou programovou skladbu.

  • 9. – 10. 10, 28. – 29. 11. 2013 Autor–meze–vize–televize. Mezinárodní konference, Literární akademie Praha – FTF VŠMU Bratislava.
  • 22. – 23. 8 2013 Informační boj o Československo / v Československu. (Garantování filmového bloku.) Česko-slovenské vztahy; TU v Liberci.
  • 23. – 24. 2012 Komunističtí intelektuálové a proměna jejich vztahu ke KSČ (1945–1989). (Garant filmového bloku.) Česko-slovenské vztahy; TU v Liberci.
  • 21. – 22. 8. 2014 Každodenní život v Československu 1945/1948–1989. Česko-slovenské vztahy; TU v Liberci.
  • 21. – 22. 5. 2014 Československo v letech 1954–1962. Státní okresní archiv v Českých Budějovicích, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a ÚSTR.

3. Popularizačně-vzdělávací výstupy

a) Pásmo filmových seminářů ÚSTR (Film a dějiny, totalita a propaganda)

  • Odborný garant: Petr Kopal

Prostřednictvím pásma filmových seminářů se projekt snaží o kvalitní popularizaci historických témat, ale ještě spíše o názorné rozbory témat a mechanismů komunistické a nacistické filmové propagandy.
Struktura filmového semináře: Úvodní tematická přednáška (20–45 min.), komentář k vybraným filmovým ukázkám (45–60 min.) a moderovaná diskuze s pozvanými hosty (cca 60 min.)
Nedílnou součástí filmových seminářů je také jejich organizace (hosté, propagace) a vytvoření podkladů k webové prezentaci.

Čtvrteční podvečerní filmové semináře pro veřejnost (výběr):

b) Přednášky pro studenty a veřejnost

Řada přednášek na vysokých školách, převážně na téma „úvod do filmové propagandy“.
Viz také Komunistická propaganda. Přednášky bývají rovněž součástí filmových seminářů ÚSTR – Film a dějiny, totalita a propaganda.

c) Multimediální výukové publikace

d) Filmové přehlídky