ČERNÝ, Josef (12. 6. 1903 Kozašice, okres Přelouč – ?)

ředitel pojišťovny, zakládající člen ilegální skupiny souzené v rámci akce Malíř č. 1

Syn rolníka Františka Černého a Marie, rozené Šoltové. Absolvoval měšťanskou školu v Přelouči. Od roku 1918 až do nástupu vojenské prezenční služby pracoval v různých dělnických profesích v Pardubicích a Přelouči. Po návratu z prezenční vojenské služby ještě krátce pracoval v továrně na mlýnské stroje v Pardubicích. V roce 1927 se oženil. Manželka Blažena vlastnila obchod se smíšeným zbožím, ve kterém se Josef Černý začal učit obchodním příručím. Po vyučení v roce 1931 začal pracovat jako obchodní cestující pro chrudimskou firmu Jan Bendl a syn. V letech 1932–1938 pracoval jako nájemce cihelny v Mikulovicích. Od roku 1938 postupně působil jako úředník Albrechtické pojišťovny a První nemocenské pojišťovny v Pardubicích, jejímž ředitelem byl v roce 1946 jmenován. Na tomto místě setrval až do února 1948, kdy byl pro politickou nespolehlivost propuštěn. Od března 1948 byl zaměstnán jako účetní v hotelu Slávia v Lanškrouně, odkud byl na konci ledna 1949 rovněž propuštěn. Krátce pracoval jako zemědělský dělník, až si našel místo účetního v nádražní restauraci v Kolíně. V roce 1945 se přihlásil za člena ČSNS. Od roku 1947 předseda této strany v Mikulovicích.

Josef Černý založil na Pardubicku z popudu bývalého poslance PNS za ČSNS Josefa Kouta ilegální organizaci. Podílel se na vydávání, rozmnožování a rozšiřování ilegálního časopisu Boj za svobodu a demokracii, shromažďoval finanční prostředky na podporu perzekvovaných rodin, přes Zdeňka Mimru se napojil na kurýra Josefa Heřmanského, kterému předával zprávy výzvědného charakteru. Rovněž byl informován o plánování a přípravě ozbrojených akcí proti vybraným příslušníkům silových složek podporujících komunistický režim.

K zatčení Černého došlo 19. července 1949. Téměř rok strávil ve vyšetřovací vazbě. Hlavní líčení s první skupinou souzenou v rámci akce Malíř č. 1, do které byl Černý zařazen, se konalo u Státního soudu v Praze ve dnech 5.–8. července 1950. Soudnímu senátu předsedal JUDr. Jaroslav Novák, státní prokuraturu zastupoval JUDr. Karel Čížek. Za zločiny velezrady a vyzvědačství byl J. Černý odsouzen k doživotnímu těžkému žaláři, peněžitému trestu ve výši 20 000 Kčs, konfiskaci veškerého majetku a odnětí občanských práv po dobu deseti let. Vězněn byl ve věznicích: Plzeň-Bory, Leopoldov, Pardubice a Valdice. Podmínečně byl propuštěn 16. ledna 1964. V červenci 1990 Krajský soud v Hradci Králové Josefa Černého plně rehabilitoval.

Prameny:

  • ABS, f. Vyšetřovací spisy, vyšetřovací spis arch. č. V-1210 Hradec Králové.
  • NA, f. Správa Sboru nápravné výchovy, nezpracováno, osobní spis Josefa Černého.
  • NA,f. Státní prokuratura Praha, nezpracováno, sp. zn. Pst I 1880/49.
  • NA,f. Státní soud Praha, nezpracováno, sp. zn. Or I 1711/49.

-hm-