Buss, Rudolf Erwin (* 20. 3. 1946, † 23. 5. 1974)
Dne 23. 5. 1974 v 8.45 hod. spatřil příslušník pozorovací hlídky Pohraniční stráže (dále jen PS) svobodník Ladislav Szabo neznámou osobu u signální stěny 6. pohraniční roty Vysoká 11. pohraniční brigády Bratislava. V tuto chvíli byla vzdálena asi 10 metrů od vnitrozemské strany plotu,[1] od stanoviště svobodníka Szaba byla přibližně 200−250 metrů.[2] Pohraničník pojítkem pohraniční rotě nahlásil narušitele a běžel směrem k němu, aby jej podrobil kontrole dokladů a případně zadržel.
Není jisté zda vojáka neznámý uviděl, najednou však prolezl signální stěnou a pokračoval směrem k řece Moravě, která zde tvořila státní hranici. Pohraničník údajně vyzval prchajícího hlasitým zvoláním „Stůj!“ a když na jeho výzvu nereagoval, vystřelil varovný výstřel.[3] Protože se osoba nezastavila ani po varovném výstřelu, prolezl i Szabo signální stěnou a dále pokračoval v pronásledování směrem k řece. Vystřelil po prchajícím dávku, ten po výstřelech zalehl, avšak okamžitě zase vyskočil a běžel dál k řece. Voják se jej pokusil zasáhnout dávkou podruhé, ovšem opět bezúspěšně a situace se opakovala. Než pohraničník dosáhl řeky, pronásledovaná osoba byla již údajně asi 10 metrů od břehu a pokoušela se přebrodit na rakouské území. Szabo použil zbraň naposledy, jedna z kulek zasáhla cíl a zasažený muž klesl do vody. Proud unášel jeho tělo ještě přibližně 500 metrů.[4]
Pohraničníci ze 6. roty PS bezvládné tělo vytáhli do člunu a zjistili, že již nejeví známky života. Zastřeleného položili asi 60 metrů od břehu. O dvě hodiny později se k mrtvému dostavila komise pod vedením náčelníka štábu 11. pohraniční brigády Bratislava s vojenským prokurátorem a zástupcem pražského velitelství PS. Jmenovaní shledali použití zbraně jako oprávněné v souladu s platnými předpisy.[5] Přijeli i zástupci Státní bezpečnosti (dále jen StB) v Bratislavě, kteří se podíleli na ohledání místa činu. Při prohlídce mrtvého zjistili, že o přechod státní hranice se pokusil občan tehdejší Německé demokratické republiky (dále jen NDR) Rudolf Erwin Buss,[6] narozen 20. 3. 1946 v Gaindorfu,[7] povoláním zedník, ženatý, údajně bezdomovec,[8] naposledy bytem v Glossen.[9] V ráně, v místě výstřelu z těla, nalezli smrtící projektil ze samopalu vz. 58, který používala v té době PS.[10]
Vyšetřovatel StB v Bratislavě formálně zahájil trestní stíhání zastřeleného pro pokus o opuštění republiky. V rámci vyšetřování okolností smrti Busse nařídil vyšetřovatel soudní pitvu, která stanovila jako příčinu úmrtí hemoragický šok po průstřelu hrudníku a břicha. Projektil, který zasáhl Busse do zad pod levou lopatku, vyšel z těla na levé straně břicha a zůstal zachycen v místě výstřelu, způsobil zastavení životních funkcí, zejména krevního oběhu, nicméně po pádu do vody R. Buss ještě krátkou dobu žil.[11] Jako bezprostřední příčinu smrti pitevní zpráva stanovila zásah projektilem, nikoli utopení.[12] Kriminalisté dále zkoumali samopal svobodníka Szaba, kulku, která zasáhla mrtvého, a nábojnice z místa střelby. Odborníci z kriminalistického oddělení Veřejné bezpečnosti v Bratislavě uvedli, že projektil i nábojnice byly vystřelené ze zmiňované zbraně.[13]
Vyšetřovatelům se podařilo zjistit bydliště bratra Rudolfa Busse Gerharda, žijícího v Mügeln v bývalé NDR.[14] Ten údajně požádal československé úřady, aby tělo jeho bratra Rudolfa zpopelnily a urnu s jeho popelem mu zaslaly. Na základě tohoto požadavku byl Rudolf Buss se souhlasem vyšetřovatele zpopelněn dne 6. 7. 1974 v bratislavském krematoriu a jeho popel odeslán do NDR.[15] Trestní stíhání Rudolfa Erwina Busse a zároveň vyšetřování případu bylo zastaveno dne 18. 7. 1974.[16]
Událost dodnes poznamenává nedostatek předmětných archiválií. Nejsou k dispozici bližší údaje k zastřelenému, hádankou je místo jeho narození v Rakousku a občanství NDR, otázkou rovněž zůstává motivace k útěku i události pokusu předcházející. Víme pouze, že podle jízdenky u něho nalezené, přijel do Bratislavy z Brna dne 22. 5. 1974. Tajemství halí útržek se jménem Kurt Grob, Závod, Velké Leváre, Záhorská Nová Ves, který u něj nalezli společně s jízdenkou. K pokusu o přechod hranic nebyl nijak speciálně vybaven, kromě dokladů a peněz neměl u sebe prakticky nic.[17]
Případ je poměrně typický tím, že se o přechod do Rakouska pokusil státní příslušník bývalé NDR, v období 70. a 80. let tvořili východoněmečtí občané významné procento zadržených „narušitelů“. K pokusům o přechod v Československu je vedla pravděpodobně domněnka, že hranice se Západem je zde méně střežená než mezi oběma německými republikami.
Smrtí Rudolfa Busse se ÚDV zabýval pouze na úrovni zdokumentování kvůli tomu, že se událost přihodila na území Slovenska a potenciální pachatel trestného činu, který Busse usmrtil, bývalý pohraničník Szabo, byl občanem Slovenské republiky. Otázkou zůstává oprávněnost použití zbraně. Svobodník Szabo při zásahu vystřílel 57 nábojů,[18] při mířené palbě po Bussovi ji vedl s vysokou pravděpodobností tak, že střely dopadaly na protější břeh, tzn. na území Rakouska, což bylo v rozporu s tehdy platnými předpisy. Samopal tak neměl proti uprchlíkovi použít. Další nejasností je, zda Buss se v momentě zasažení již nenacházel za hraniční čárou, která zpravidla prochází středem vodního toku. V materiálech chybí plánek zachycující postavení zúčastněných osob na místě činu, nejsou zde ani další obdobné informace. Vzhledem k tomu, že v podobných případech bylo pořizování plánků z místa použití zbraně běžnou součástí vyšetřovacích materiálů, dává tato skutečnost prostor pro úvahy, zda průběh šetření záměrně nezakryl fakt, že Buss byl zastřelen již na území Rakouska.
Na tyto položené otázky nelze bohužel odpovědět, pokud se nepodaří shromáždit další informace k případu; autorovi se však jeví, že odpověď na ně je postupem času stále méně podstatná. Zůstává však prostor k zamyšlení, zda má oprávnění existovat, kdykoliv a kdekoliv, zákonná norma, opravňující střelit do zad neozbrojeného prchajícího člověka, který se snaží ilegálně překročit hranice mezi státy.
Martin Pulec
Zdroje:
- ABS, k. 191, f. Hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státních hranic (2357), Denní hlášení č. 141 k 24. 5. 1974
- A ÚPN, f. KS ZNB, S ŠtB Bratislava, BA-V, a. č. 17713
- PULEC, Martin: Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek: Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989. ÚDV, Praha 2006, 319 s.
[1] Archiv Ústavu pamäti národa (dále jen A ÚPN), f. KS ZNB S ŠtB Bratislava, BA-V, a. č. 17 713, Usnesení ze dne 22. 5. 1974, l. 9.
[2] Archiv bezpečnostních složek (dále jen ABS), f. Hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státních hranic (2357), k. 191, Denní hlášení č. 141 ke 24. 5. 1974.
[3] A ÚPN, f. KS ZNB S ŠtB Bratislava, BA-V, a. č. 17 713, Zpráva o skončení vyšetřování ze dne 10. 7. 1974, l. 14.
[4] Tamtéž.
[5] ABS, f. Hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státních hranic (2357), k. 191, Denní hlášení č. 141 ke 24. 5. 1974.
[6] V některých pramenech uváděn zkráceně jako Rudi Buss.
[7] A ÚPN, f. KS ZNB S ŠtB Bratislava, BA-V, a. č. 17 713, Zpráva o skončení vyšetřování ze dne 10. 7. 1974, l. 14. Zde je uváděno jako datum jeho narození 30. 3. 1946. Gaindorf se nachází v okres Hollabrün, v Rakousku. Tamtéž, l. 11.
[8] Jako bezdomovec je uváděn v dobových pramenech pravděpodobně proto, že u něho nalezli potvrzení o tom, že nemá trvalé bydliště.
[9] A ÚPN, f. KS ZNB S ŠtB Bratislava, BA-V, a. č. 17 713, Usnesení ze dne 22. 5. 1974, l. 9. Zde je místo posledního bydliště uváděno nesprávně jako Glosse. Správně Glossen, kraj Severní Sasko.
[10] Tamtéž, Zpráva o skončení vyšetřování ze dne 10. 7. 1974, l. 16. Projektil se pravděpodobně zachytil o šatstvo R. Busse.
[11] Vzhledem k použité zbrani se jedná o nepříliš typický případ vstřelu.
[12] A ÚPN, f. Vyšetřovací spisy, a. č. V-17713 Bratislava, l. 16.
[13] Tamtéž, l. 17.
[14] Kraj Severní Sasko.
[15] A ÚPN, f. KS ZNB S ŠtB Bratislava, BA-V, a. č. 17 713, l. 17. Vzhledem k tomu, že československé úřady jednaly o naložení s ostatky s bratrem zastřeleného a nikoli s jeho manželkou, je pravděpodobné, že údaje o jeho rodinném stavu uváděné ve vyšetřovacím spise nejsou v souladu se skutečností.
[16] Tamtéž, l. 19.
[17] Tamtéž, l. 15–16.
[18]ABS, f. Hlavní správa Pohraniční stráže a ochrany státních hranic (2357), k. 191, Denní hlášení č. 141 ke 24. 5. 1974.