Badatelský projekt Ukrajinská povstalecká armáda 1942–1950

Význam a účel projektu:

Badatelský projekt věnovaný fenoménu, v českém prostředí nesprávně zúženému na familiérní pojem banderovci, měl být součástí širšího střednědobého záměru ÚSTR komparativně pokrývat ozbrojená antisovětská hnutí střední a východní Evropy ve vrcholovém období druhé světové války a rané fázi války studené. Reaguje na skutečnost, že odborná činnost ÚSTR i ostatních akademických pracovišť v České republice se doposud ve svém zkoumání komunistické totality zaměřovala převážně na její domácí, československou genezi, a v pozadí tak nutně zůstávala zkušenost národů, nacházejících se v bezprostředním dosahu sovětského centra, jejichž osudy čs. vývoj namnoze předznamenávaly. Z množiny teritorií anektovaných Sovětským svazem při jeho opětovném vojenském nástupu na západ v letech 1943 až 1944 zřetelně vystupuje Ukrajina jakožto územně i populačně nejvýznamnější objekt jeho expanze. Dlouho před konečným „sjednocením“ etnických ukrajinských zemí pod sovětskou střechou se významná část této země stala působištěm nejsilnější antibolševické síly v sovětském prostoru, jež své aktivity udržovala v chodu do poloviny 50. let.

Již v postsovětském období zaujímala reflexe protisovětského odboje na Ukrajině výrazné místo ve veřejné debatě. Stala se povýtce ikonickou záležitostí demokratického tábora, tíhnoucího k národní suverenitě a prozápadnímu směřování země. Rozumí se, že řeč je především o Ukrajině, ale obdobně láskyplný přístup k vlastním hrdinům ve zbrani mají i pobaltské národy, pominout nelze ani „prokleté vojáky“ v lidově demokratickém Polsku atp. Bělorusko je jiný případ, dnešní státotvorný kult se soustřeďuje kolem protiněmeckých výkonů sovětských partyzánů, byť protisovětský odboj se v závěru války objevil i zde a také zde byl nemilosrdně potřen. Odpovídá to odlišné cestě, již země po rozpadu SSSR nastoupila a na níž se režim snaží vystavět svou identitu. Problém UPA lze nahlížet z různých hledisek. V pantheonu antikomunistického úsilí po právu zaujímá čestné místo jako doklad nezdolnosti národního cítění tváří v tvář totalitní mašinerii, třebaže při vší úctyhodnosti jejího boje musíme uznat, že množina ukrajinských identit je obsáhlejší, než aby ji definoval jen heroicky antibolševický odboj v západních regionech země.

Až zběsile dramatické podoby nabyla tato tematika v souvislostech událostí let 2013 a 2014 zvaných Euromaidan, aniž by náhlá naléhavost této látky kořenila ve výhradně domácích ukrajinských pohnutkách. Naopak se této tematice dostalo neúměrné pozornosti zásluhou jejího agresivního zpředmětnění a oživení v kanálech toho, co odborníci nazývají ruskou informační válkou, a například americký historik Timothy Snyder pak „Putinovým útokem na evropskou historii“. Přičemž se stala tématem globálním, překračujícím hranice Ukrajiny samotné i východoevropského regionu obecněji a začala se doslova mísit s politickými názory na aktuální ukrajinskou situaci. V době, kdy tento projekt začínal, situace ještě zdaleka nebyla tak vyhrocená a málokdo by mu věstil takovou naléhavost v blízké budoucnosti.

Vymezení projektu:

Výzkumným záměrem byla původně analýza protikomunistické a protiněmecké rezistence, realizované Organizací ukrajinských nacionalistů (OUN) a s ní spojenou ozbrojenou složkou, Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA), v letech 1943 až 1950. Téma nabylo v posledních letech značné proslulosti a stalo se součástí nového diskursu, jímž byla bohužel poměřována ukrajinská otázka ve svém celku. Vzhledem k tomu se stalo nutným rozšířit záběr zkoumání i o éru dřívější, jdoucí do raných 20. let minulého století, objasnit mnohé ze starších dějin ukrajinského politického myšlení, postihnout kořeny pozdějších dramat, všímat si i kulturního zázemí a kontextu, v nichž se vyvíjely ukrajinské politické postoje.

Těžiště projektu:

  • Ukrajinský nacionalismus jako myšlenka a praxe. Podoba střední Evropy v meziválečné době. Totalitní ideologie a tehdejší Evropa. Meziválečné Polsko
  • Druhá světová válka, stalinismus a nacismus. Vznik a činnost UPA z hlediska politického uvažování ukrajinského nacionalistického tábora 1942–1950
    (vztah OUN k nacionálnímu socialismu a německému faktoru; její reflexe sovětské moci; představy budoucího uspořádání Ukrajiny; byla alternativa k UPA?; UPA a ostatní frakce ukrajinských nacionalistů; UPA a nástup supervelmocí; UPA jako karta ve studené válce)
  • UPA a polsko-ukrajinský konflikt
    [UPA a polská Armija Krajowa; příčiny a průběh tzv. volyňské řeže; úspěchy a nezdary snah o polsko-ukrajinské dorozumění, vztah UPA k dalším národnostním menšinám na Ukrajině (Židé, volyňští Češi)]
  • Poválečná doba, vznik studené války a antisovětská činnost ukrajinského podzemí. Ukrajinský nacionalistický exil

Předpokládané výstupy:

Výstupem projektu bude odborná monografie sjednocující nastíněné hlavní body problematiky. Výstup je plánován na konec roku 2016/začátek roku 2017.