Aranož, Vasil (* 6. 1. 1924, † 11. 6. 1950)

V noci z 10. na 11. června 1950 se dvanáctičlenná skupina utečenců z Podkarpatské Rusi (SSSR[1]) pokoušela ve vzdálenosti jednoho kilometru severozápadně od obce Horní Ves dostat k lesu, který vedl ke státní hranici mezi ČSR a Německou spolkovou republikou (Bavorskem). Na tomto místě, tedy v hraničním pásmu, které bylo od hranice vzdálené cca šest až sedm kilometrů, je překvapil tvrdý zákrok hlídkující dvojice příslušníků PS – útvaru Tři Sekery.

Svobodník Emil Pavelka (* 19. 5. 1928) jako velitel hlídky a vojín Miloslav Mrázek (* 23. 5. 1927) asi ve tři čtvrtě na jednu hodinu v noci uviděli ze svého pevného stanoviště postavu neznámého muže, který vyšel na cestu vedoucí podél lesa k hranici, a za ním v odstupu přibližně dvou až tří kroků zbývající část skupiny osob. Potom, když se pohraničníci přesunuli na okraj lesa kvůli lepší palebné pozici a nechali skrytě přejít i posledního utečence kolem sebe, měli podle pozdějších výpovědí začít utečence vyzývat, aby se jim vzdali. Ve výzvách měli neustále pokračovat. Utečenci reagovali tak, že se pokusili útěkem rozprchnout do blízkého mladého lesního porostu. Oba pohraničníci zahájili do neozbrojených běžících osob (v žádném z archivních dokumentů není zmínka o výstřelu ze strany utečenců) palbu ze samopalů (vzor 48) na vzdálenost 10 až 15 metrů a nepřestávali střílet ani potom, co se utečenci dostali do lesa. Každý z pohraničníků vystřílel minimálně 30 nábojů.

Tvrdost zákroku je v dobových archivních dokumentech zdůrazněna nedůvěryhodnou informací od StB o očekávaném přechodu teroristické skupiny: „Dne 9. 6. 1950 byl velitel PS – útvaru Tři Sekery vyrozuměn, že podle neprověřené zprávy má v neděli t. j. dne 11. 6. 1950 přejíti z Německa do ČSR větší skupina v počtu asi 40 osob za účelem přepadnutí trestnice v Plzni.[2] Velmi málo pravděpodobný a těžko představitelný účel teroristického útoku vypovídá o snaze StB a PS prostřednictvím takového „brainwashingu“ připravit hlídkující pohraničníky na neadekvátní a tvrdé zákroky s použitím zbraní vůči větším skupinám utečenců. Tyto informace měly vliv na reálné posílení střežení úseku PS – útvaru Tři Sekery, stejně jako na psychiku mladých zakročujících pohraničníků.

V důsledku mohutné chaotické palby vzápětí vyšli z lesa a vzdali se Gerzanič Astanovov a Michal Monzulič, které hlídka spoutala a odvedla do obce Skelná Huť. Na místo střelby se na pokyn velitele PS – útvaru Tři Sekery šstržm. Jindřicha Královce hlídka vrátila posílená o další tři pohraničníky.

Po tomto zákroku našli v lese zastřeleného Vasila Aranože, který byl usmrcen dvěma výstřely – v oblasti těsně nad přirozením a výstřelem do stehenní tepny. Z protokolu o místním ohledání ze dne 11. 6. 1950 je zřejmé, že v důsledku dřívější operace tuberkulózy levé stehenní kosti a levého čelního kloubu měl stehenní kost zkrácenou o sedm centimetrů, používal ortopedickou obuv[3] a musel se ztíženě pohybovat. V lese byla dále zadržena skrývající se Gabriela Šmigovská s dvouletou dcerou Olgou. V žádném z dokumentů není uveden nález zbraní, naopak ve více dokumentech a v protokolu o místním ohledání ze dne 11. 6. 1950 se uvádí, že „po lese byly nalezeny roztroušené části zavazadel, peněženky, dvě dolarové bankovky a různé drobnosti“.[4]

Na místo činu se dostavili velitel PS – útvaru 8496 (Karlovy Vary) npor. Josef Vlček se svým zástupcem a zástupce velitele KV – StB Karlovy Vary. Po zbylých členech skupiny utečenců, kterým se podařilo utéct, byla vyhlášena pátrací akce. Zúčastnili se jí příslušníci PS – útvaru Tři Sekery, PS – útvaru Broumov, dvě družstva PS – útvaru Vysoká. Jejich pátrání skončilo bezvýsledně a akci převzalo VO – StB Mariánské Lázně.

Při hodnocení použití zbraně, určeném všem podřízeným útvarům, ze dne 21. 6. 1950 (tedy v čase, kdy už se vědělo, že byla zastřelena neozbrojená civilní osoba a v lese se skrývala Gabriela Šmigovská s dvouletým dítětem) velitel PS – útvaru Karlovy Vary npor. Josef Vlček zazlíval zakročující hlídce mj.: „Hlídce možno snad vytknouti, že proti tak velké skupině nepoužila ručních granátů, tímto by možná bylo dosaženo většího výsledku. Jedná se však o nové dosud nezkušené příslušníky PS, kteří v rozrušení na možnost použití granátů nevzpomněli [!]“.[5] Na závěr tento velitel kompetenčně nadřízeného PS – útvaru konstatuje: „Velitelé rot a čet proškolí řádně průběh celé akce a poučí podřízené o tom, jak má býti v takovém případě správně postupováno, aby mohl býti nepřítel likvidován.“[6]

Zastřelený Vasil Aranož[7] se narodil 6. ledna 1924 na Podkarpatské Rusi ve vesnici Saldoboši v okrese Chust. Hlášen byl v Černicích č. p. 50 v okrese Litvínov (policejní přihláška s potvrzením MNV v Černicích byla založena v legitimaci s datováním 4. 10. 1949), národnosti rusínské, zaměstnán ve výrobním odvětví. Z dobových materiálů vyplývá, že byl pohřben na hřbitově ve vesnici Trstěnice (okres Cheb).

Případem se po r. 1989 zabýval ÚDV, který šetřením dospěl k závěru: „podle § 159a odst. 1 tr. řádu odložil věc podezření z trestného činu porušení povinnosti veřejného činitele (podle § 175 odst. 1 písm. a) tr. zákona č. 86/1950 Sb.), neboť nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.[8] Příslušný policejní orgán v červnu 2003 dále s odvoláním na § 10 odst. f) zákona č. 286/1948 Sb., o národní bezpečnosti konstatoval, že „použití střelné zbraně příslušníky bylo v souladu s tehdy platnými zákony a proto se nejedná o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak“.[9]

Ľubomír Morbacher, Tereza Mašková

Archivní dokumenty:

  1. Hlášení o použití služební zbraně, 17. 6. 1950. (zdroj: ABS)
  2. Vyhodnocení použití zbraně, 21. 6. 1950. (zdroj: ABS)
  3. Protokol o místním ohledání, 11. 6. 1950. (zdroj: ABS)
  4. Náčrtek místa použití zbraně. (zdroj: ABS)
  5. Fotodokumentace. (zdroj: ABS)

Zdroj:

  • Archiv bezpečnostních složek
    • f. PS, k. 115, Použití zbraně r. 1949–50
  • PULEC, Martin. Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek: Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945–1989. 1. vyd. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. 319 s.
  • ÚDV-23/Vt-2003

Odpovědnost:

  • MNB: Ladislav Kopřiva
  • N MNB: Josef Pavel
  • Velitel SNB – útvaru 9600: mjr. Miroslav Duda
  • Velitel PS – útvaru 8496 (Karlovy Vary) – pověřen: npor. Josef Vlček
  • Velitel PS – útvaru 5184 (Lázně Kynžvart) – pověřen: vrch. stržm. Václav Holý
  • Velitel PS – útvaru Tři Sekery: šstržm. Jindřich Královec

Zakročující hlídka:

  • Velitel hlídky: svob. Emil Pavelka (* 19. 5. 1928)
  • Člen hlídky: voj. Miloslav Mrázek (* 23. 5. 1927)

[1] Zakarpatská Ukrajina.
[2] Použití zbraně s výsledkem při akci u PS útvaru Tři Sekery – vyhodnocení. Karlovy Vary, dne 21. června 1950 (In ABS, f. PS, k. 115, Použití zbraně r. 1949–50).
[3] Protokol o místním ohledání dne 11/6.1950 na místě samém v Horní Vsi (In ABS, f. PS, k. 115, Použití zbraně r. 1949–50).
[4] Tamtéž.
[5] Použití zbraně s výsledkem při akci u PS – útvaru Tři Sekery – vyhodnocení. Karlovy Vary, dne 21. června 1950 (In ABS, f. PS, k. 115, Použití zbraně r. 1949–50).
[6] Tamtéž.
[7] Někdy bývá uváděn jako Aronž, příp. Aranoš.
[8] Usnesení (In ÚDV-23/Vt-2003).
[9] Tamtéž.


Zobrazit místo Dokumentace usmrcených na československých státních hranicích 1948−1989 na větší mapě